Poplatky za otevřený přístup „vytváří nerovnosti“

a další novinky ze světa politik k otevřenému vzdělávání…

EU – vydavatelé přiznávají obavy z „daně ze snippetů“, ale tvrdí: „všechno je v pořádku, důvěřujte nám“

https://www.techdirt.com/articles/20180220/09184639271/eu-publishers-acknowledge-snippet-tax-concerns-say-ok-you-can-trust-us.shtml

Tohle není jen o tom, že vyhledávače budou platit za možnost používat úryvky textů. Snippety mohou používat i společnosti nebo veřejné orgány. V tom případě by se to vztahovalo i na všechny společnosti, bez ohledu na jejich velikost, a všechny veřejné instituce, nehledě na to, jak záslužné činnosti vykonávají nebo jak obětavě se jim věnují.

Nové stanovisko je důležité, protože jasněji než kdy dřív vyjadřuje, že „daně ze snippetů“ nebudou znamenat to, že pár velkých hráčů typu Google přestane používat automatické algoritmy ke kontrole změn a cenzuře obsahu. Tomu by se ostatně dalo zabránit i blokací robotických systémů pomocí robots.txt souborů. Článek 11 pojednává o něčem důležitějším. Jedná se o nejnovější důkaz toho, že vydavatelský průmysl má patrně neustálou potřebu nárokovat si práva – podle předloženého textu by vydavatelství ráda měla kontrolu i nad „jednotlivými slovy nebo krátkými úryvky textů“, které používá „jakýkoliv obchodní subjekt či organizace bez ohledu na model společnosti“.

 

Europoslanec Voss zaprodává svobodu projevu, dál odhodlaně chrání Big Content

https://www.communia-association.org/2018/02/23/mep-voss-sells-freedom-expression-doubles-protecting-big-content/

Po více než ročním jednání představil europoslanec Axel Voss své návrhy ohledně jednoho z nejkontroverznějších aspektů navrhované reformy EU o autorském právu. Jeho zveřejněné kompromisní návrhy se vztahují ke Článku 13 připravované Směrnice DSM a věnují se problematice filtrů nahrávaného obsahu namířených proti webovým platformám. Z Vossova „kompromisního“ návrhu jasně vyplývá, že se europoslanec rozhodl stranit nahrávacímu průmyslu, a to na úkor uživatelů, otevřených platforem a v zásadě na úkor celého internetu.

Čas síťové neutrality se krátí

https://creativecommons.org/2018/02/27/time-running-net-neutrality/

Koncem února uveřejnil americký vládní zpravodaj Federal Register oficiální oznámení o zrušení síťové neutrality. Znamená to, že neutralitě odbíjí poslední hodinka. Pokud kongres nebo soudy do 23. dubna 2018 (tj. ve lhůtě 60 dnů od oznámení) nezakročí, síťová neutralita bude minulostí. Přidáváme se k rozsáhlé internetové kampani, která zaplaví senát množstvím emailů a telefonátů. Cílem je zajistit, aby senát zákon přezkoumal (dle zákona Congressional Review Act (CRA), který umožňuje nové zákony revidovat a v případě potřeby je vetovat prostou většinou) a vydal rozhodnutí znovu nastolit neutralitu. Pokud se podaří získat 50 senátorů, boj o neutralitu se přesune do Sněmovny reprezentantů.

Týden Fair Use 2018

http://fairuseweek.org/

Desítky organizátorů a stovky účastníků zúčastnili akce Týden Fair Use 2018. Tato každoroční akce oslavuje fair use a vyzdvihuje možnosti, které přináší „férové“ používání, sdílení a větší flexibilitu pro výjimky a omezení autorského práva. Podívejte se na výborné články a zdroje k tématu http://fairuseweek.org/resources/ nebo koukněte na twitter #FairUseWeek.

 

Řekněte kanadské vládě, aby si nevšímala děsivého návrhu společnosti Bell na blokaci webů

https://creativecommons.org/2018/02/28/tell-canadian-government-ignore-bells-terrible-idea-block-websites/

Počátkem února podala skupina kanadských telekomunikačních a mediálních společností v čele s firmou Bell návrh, v němž žádá kanadskou vládu, aby označila webové stránky sdílející pirátský obsah. Podle návrhu společností by měla vláda dále nařídit poskytovatelům internetu, aby k daným webům zablokovala přístup. Skupina v podstatě žádá kanadskou vládní agenturu pro rozhlasové a televizní vysílání (CRTC) o vytvoření „přezkumného úřadu pro internetové pirátství“. Tento orgán by byl zodpovědný za řádnou identifikaci stránek, jež se „svou strukturou, bezostyšně a ve velké míře“ podílejí na pirátství. Jakmile by stránky byly označeny,  byl by uvědomen poskytovatel internetových služeb, který by měl povinnost zablokovat k danému webu přístup. […] Mohlo by tak dojít k blokaci důležitých stránek, které nijak zákon neporušují – například torrent stránky, které mapují rozvoj open source softwarů a sdílejí je, stejně jako povolený tvůrčí obsah a veřejná díla.

Trumpova vláda odeslala kongresu výroční zprávu o tržní politice

https://ustr.gov/about-us/policy-offices/press-office/press-releases/2018/february/trump-administration-sends-annual

Trump chce do roku 2021 rozšířit svou pravomoc k podpoře obchodu, která by přinesla i zrychlení spočívající v tom, že prezident může vyjednávat o mezinárodních dohodách. Výsledky jednání může kongres schválit nebo odmítnout, ale nemůže je pozměnit či jednání mařit. To by znamenalo, že se bude jednat v tajnosti nejen o obchodních dohodách; kvůli zrychlené proceduře se nebudou informace dostávat ani ke kongresu a v důsledku bude všechna moc soustředěna ve vyšších vrstvách.

Komentáře pro mexický senát ve věci ustanovení autorských práv v rámci nových jednání skupiny NAFTA

http://infojustice.org/archives/39629

Díky doložce Bernské úmluvy se vytvořil třístupňový test a došlo tak ke vzniku hlavního mechanismu, který se používá k uplatňování mezinárodních omezení ve věci vnitrostátních výjimek z práv duševního vlastnictví. Skupina NAFTA dospěla ke klíčovému rozhodnutí. V návaznosti na Světovou obchodní organizaci a dohodu TRIPS rozšířily státy NAFTA třístupňový test z práva na rozmnožování na všechna práva. Navíc došlo i k rozšíření v další oblasti – z relativně nevymahatelných mezinárodních dohod o duševním vlastnictví se státy posunuly k fórům, která mohou rozhodovat obchodní spory. S touto změnou přichází i nový právní argument s potenciálně drtivou silou. Průmysl často zmiňuje, že slovní spojení „určité zvláštní případy“ vyžaduje přesnou právní definici, která by ustanovila, o jaké případy se přesně jedná, a z toho by plynuly i zákazy pro výjimky ve veřejném zájmu. Pokud případy skutečně takto explicitně vymezíme, vzniká problém, že definice nebude zahrnovat vše potřebné. Jestliže jsme nuceni budoucnost předvídat, aby mohla nastat, tak ji od současnosti spíše odřezáváme.

Praktiky 17. století – vědci chtějí změnit zastaralý mechanismus vzájemných hodnocení

https://www.npr.org/sections/health-shots/2018/02/24/586184355/scientists-aim-to-pull-peer-review-out-of-the-17th-century

„V dnešní době se výzkumníci posuzují zejména podle žurnálů, v nichž jejich práce vychází. Největší uznání připadá těm, kteří dostanou své články do významných odborných časopisů typu Science, Nature nebo Cell. Více než na vlastním objevu tak záleží na tom, kde o něm píší.“

Jak se Sci-Hub propracoval do přední linie boje za zahrnutí vědeckých poznatků do veřejných statků

https://thewire.in/227707/how-scihub-is-at-the-forefront-of-the-quest-to-frame-scientific-knowledge-as-public-good/

Vydavatelství výrazně omezila vědění na pouhou komoditu. Peter Suber, jeden z hlavních teoretiků otevřeného přístupu, však ve své knize Open Access (2012) uvádí: „Myšlenka je taková, že o znalostech musíme přestat přemýšlet jako o komoditě, která se rozdává zasloužilým zákazníkům. Naopak musíme vědění začít vnímat jako veřejný statek, zejména pokud ho tak označují sami „tvůrci“, pokud vzniká z veřejných prostředků, nebo v případě, kdy platí obojí.“ Nebo jak by možná řekla Alexandra Elbakyan pomocí slov sociologa Roberta Mertona: „Komunismus vědeckého étosu není slučitelný s definicí technologie jakožto „soukromého vlastnictví“, která platí v kapitalistickém hospodářství.“

Poplatky za otevřený přístup „vytváří nerovnosti“ při vydávání

https://www.timeshighereducation.com/news/open-access-charges-create-new-inequalities-publishing#survey-answer

Celosvětový příklon k publikování v duchu otevřeného přístupu zapříčiňuje v akademických kruzích nové nerovnosti. Alespoň to tak vyplývá z výzkumu, který poukazuje na institucionální „stratifikaci“ v otázce vydávání, přístupu a výsledků celého procesu. Studie „Autorská a institucionální stratifikace ve vydávání v režimu otevřeného přístupu: otázka stavu celosvětového výzkumu“ vyšla v lednu na webu PeerJ a předkládá důkazy o dělení univerzit do tříd. Výzkumníci působící při méně prestižních institucích s menšími finančními prostředky často nemají jinou volbu než publikovat v žurnálech s omezeným přístupem, jelikož si nemohou dovolit hradit poplatky za zpracování, které se pojí s alternativami vydávání v režimu otevřeného přístupu.

Kdo bude smět plavat v oceánu vědění?

https://thewire.in/228888/who-may-swim-in-the-ocean-of-knowledge/

Subjekt nezávislý na repozitáři Sci-Hub obdržel kopii značné části obsahu amerického veřejného repozitáře vědeckých prací federální vlády a já jsem také dostal kopii. Tuto databázi jsem využíval k vyhledávání prací, jejichž autory byli zaměstnanci americké federální vlády. Našel jsem 1 264 429 článků. Následně jsem vybral statisticky validní náhodný vzorek 10 000 článků publikovaných 30 nejvýznamnějšími vydavatelstvími a zjistil, že v drtivé většině případů vydavatelství nesprávně prosazovala autorské práva na obsah, který byl veřejným statkem.

Je načase znárodnit akademická vydavatelství?

https://www.timeshighereducation.com/blog/it-time-nationalise-academic-publishers

V roce 1998 v časopisu The Economist věřili, že se vzestupem elektronických žurnálů budou „dny 40% ziskového rozpětí sečteny jako dny Roberta Maxwella“. […] Vskutku je možné si představit svět, který se zcela přeorientuje na režim otevřeného přístupu, ale přesto budou zisky vydavatelů vysoké jako nikdy předtím. Alex Holcombe and Björn Brembs jako důvod uvádějí skutečnost, že vydavatelé mají pod kontrolou zavedené a prestižní žurnály s vysokým impakt faktorem. V zájmu své kariéry jsou však vědci nuceni vydávat v těchto časopisech, ačkoliv to vychází dráž než alternativní řešení.

Německo: projekt Gutenberg blokuje přístup ke všem veřejně dostupným knihám, protože na 18 knih z databáze se vztahují místní autorská práva

https://www.techdirt.com/articles/20180306/03423339363/project-gutenberg-blocks-access-germany-to-all-public-domain-books-because-local-copyright-claim-18-them.shtml

Toto je klasický případ drtivého dopadu těžkopádných rozhodnutí zastánců autorských práv. Ve snaze předejít dalším soudním tahanicím se organizace s malými finančními zdroji na to, aby mohly vzdorovat šikaně ze strany soudu, často rozhodnou, že je bezpečnější databázi zablokovat. V tomto konkrétním případě to znamená, že projekt Gutenberg a celý jeho repozitář je nyní v Německu nedostupný. Jedná se o závažnou ztrátu důležitých veřejných statků, ale je to jen malá ochutnávka toho, co by se v Evropě mohlo začít dít na denním pořádku.

Dobrá zpráva na závěr

Úspěch: Review veřejné politiky 2017: 8 důležitých bodů pro polské Centrum Cyfrowe

https://centrumcyfrowe.pl/blog/2018/03/04/8-tematow-waznych-dla-nas-w-2017-podsumowanie-dzialan-w-zakresie-polityk-publicznych/

Polská organizace Centrum Cyfrowe je jedna z předních společností, které se zabývají digitální politikou v EU. Zaměřuje se na několik oblastí, jakými jsou změny autorského práva ve prospěch vzdělávání, výzkum v oboru umělé inteligence, podpora progresivního vývoje situace s ohledem na informace veřejného sektoru. Tato organizace se zároveň podílí na činnosti polské odnože Creative Commons. Centrum Cyfrowe organizuje také vzdělávací akce. Děkujeme, blahopřejeme ke skvělým dosavadním úspěchům a přejeme i hodně zdaru i do budoucna!

Autor výběru je Timothy Volmer z Creative Commons, který texty postuje do Google skupiny Open Policy Network https://openpolicynetwork.org/

Z angličtiny přeložila: Kateřina Vorlická (kavorlicka@gmail.com)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *