Archiv autora: Michal Kaderka

Hrozí, že ministerstva nestihnou splnit závazek, aby všechny materiály podpořené z veřejných peněz byly zveřejněny pod otevřenou licencí

Z materiálů jako jsou brožury, slovníky, mapy apod., které vznikly za podpory veřejných grantů a fondů, by měli mít užitek všichni, ne pouze příjemci dotací. Ministerstva školství a sociálních věcí se proto zavázala, že podmínkou bude pro příjemce souhlas se zveřejněním všech výstupů pod veřejnou licencí, aby kdokoliv další mohl materiály používat, upravovat a pak následně šířit.  Celý příspěvek

Napsat si vlastní učebnici nebolí

Doporučování učebnic se pro některé učitele stalo formální rutinou. Žádná se jim nelíbí, a dokonce vědí, že ji nebudou používat. Ale nějakou učebnici doporučit musejí. Navíc pokud učebnice neobsahuje vhodná praktická cvičení či není smysluplně propojena s technologiemi, je k ničemu. Představa, že si učitel vedle všech svých povinností stihne napsat učebnici vlastní, a to pro všechny své předměty a ročníky, se zdá být naivní. Ale není. Není totiž třeba vytvářet všechny texty od začátku, všechny najednou a úplně sám.

Když jsem začal učit, velmi brzy jsem přišel na to, že mi žádná z nabízených učebnic dějepisu obsahově nesedne. Nebyl jsem sám. Když se v roce 2005 objevila příležitost napsat si učebnici vlastní, spolu s dalším nespokojeným kolegou, nechat ji knižně vydat, a ještě si nechat práci komerčním vydavatelstvím zaplatit, zajásal jsem. I přes celkem solidní prodej, pocit výlučnosti, že mohu při pohovoru s ředitelem nabídnout vlastní publikaci, přes zajímavou zmínku v životopise (či dovolenou zaplacenou z honoráře) se má radost po několika letech vytratila. Zde jsou hlavní důvody:

1. Obsah zestárl, a to nejen metodicky. Pokud bychom do původního textu zasáhli, porušili bychom tím autorské právo. Majitelem obsahu je vydavatelství, tudíž není již možné do původního textu zasahovat a jakkoliv ho dále sdílet či zaslat žákům elektronickou verzi knihy.
2. I když jsme měli při psaní učebnice velkou autonomii, z obchodního hlediska jsme se museli držet tradičních postupů výkladu dějin, aby učebnici žákům doporučovala většina učitelů. Logicky tak nebyl s obsahem spokojený ani jeden z nás.

Podle zákona není potřeba doporučit učebnici s doložkou MŠMT a učebnice nemusí obsahovat všechna témata již v září. To znamená, že učebnici můžete tvořit sami a dodávat ji po částech tak, jak probíráte jednotlivá témata. Učebnici též nemusíte psát sami, ale ve spolupráci s někým, kdo smýšlí o tématech stejně jako vy. Lze taktéž zvolit opačný koncept – pracovat se standardními učebnicemi a zaměřit se na specifická témata. Je velmi cenné přicházet právě s tématy, která mnoho učebnic v aktualizované verzi opomíjí, jako je například migrační vlna, reakce na nové technologické objevy, služby apod.

Kdybych psal učebnici dnes, postupoval bych takto:

Našel bych si spoluautora, nejlépe s odlišným druhým předmětem v aprobaci, než mám já.

Sepsal bych jednotlivá témata, která se mají v učebnici objevit.

Zjistil bych, co zajímavého vytvořili jiní učitelé, a to na Metodickém portálu RVP.cz či DUMY.cz. Zde jsou jednotlivá témata zpracována dokonce i s pracovními listy, kvízy apod. Mnoho kvalitních podkladů se dá sehnat u předmětových asociací, kde učitelé navzájem své přípravy sdílejí. Velmi dobře fungují například Občankáři. Dalším možným zdrojem jsou i různé organizace či spolky, které vzdělávací materiály vytvářejí (pro dějepis například ÚSTR, Národní muzeum apod.). Přehled dalších zajímavých vzdělávacích zdrojů zdarma včetně některých s umožněním dalších úprav a dalšího šíření najdete na http://otevrenevzdelavani. cz/otevrene-zdroje/.

Pro témata, která jsem u kolegů či vzdělávacích organizací nenašel, bych jako základ využil Wikipedii. Velkou část učitelů trápí, když žáci Wikipedii používají, ale děti jsou na ni zvyklé. Navíc varianta licence Creative Commons umožňuje jakékoliv další úpravy, a dokonce i následné sdílení, takže učitel si může s textem hrát, pojmy prolinkovat s dalšími odkazy atd.

Napsal bych kapitoly, které jsem nikde nenašel, a jednotlivé části učebnice bych obsahově i stylisticky sjednotil.

Učebnici bych ochránil otevřenou licencí Creative Commons CC-BY-NC-SA, podle které bych měl být uváděn jako autor, každý další učitel či rodič by si ji mohl přizpůsobit a zároveň by ji nešlo komerčně využít. Pokud by měl někdo nápad, jak na učebnici vydělat, musel by se domluvit nejprve se mnou.

Učebnici bych sdílel s dalšími učiteli, abych získal možnosti další pilotáže, odborné recenzenty a mohl ji po případných námitkách a doporučeních dále vylepšit. Velkou výhodou vlastní učebnice je její elektronická verze, je tedy možné zasílat ji e-mailem či stáhnout si ji z webu školy. Navíc lze použít výkladová videa, například z Khanovy školy a YouTube, či konkrétní tematické pořady České televize a Stream.cz. V textu je i možné odkazovat na popularizační články z online médií. Vlastní učebnicí lze řešit averze některých učitelů k tomu, když žáci používají Wikipedii. Díky takové učebnici by žáci v případných referátech či seminárních pracích už z Wikipedie citovat neměli, neboť články k tématům by již byly samotným podkladem. Největší předností je však možnost aktualizace, a to jak v podobě úprav samotných kapitol, tak přidáním zcela nových témat, která se právě ve společnosti řeší.

Zdroje pro tvorbu učebnic:
Tematický rozcestník pro vzdělávací materiály zdarma:
Databáze výstupů podpořených veřejnými penězi:
Právě tvořená učebnice mediální výchovy pod otevřenou licencí Creative Commons: http://svetmedii.info/otevrena-ucebnice/

Celý příspěvek

Facebook je do výuky sice pohodlný nástroj, ale jeho používáním žáky v on-line prostředí pracovat nenaučíme

Na konci června v médiích rezonovala polemika, zda používat Facebook ve výuce a či k jeho používání žáky nutit, pokud na nejrozšířenější sociální síti nemají účet. Někteří učitelé údajně vyžadují používání Facebooku i u žáků mladších třinácti let. To ovšem odvádí pozornost od skutečnosti, že Facebook je sice pohodlná a všem známá aplikace, ale má svá omezení. Takřka žádná firma ani organizace jej ke své práci nevyužívá a má to své důvody. Učitel by měl znát mnohem více platforem, které umožňují vzájemnou komunikaci či sdílení, a to nejen kvůli dětem, které odmítají být na FB. Celý příspěvek

Khan Academy nejsou jen videa do výuky, ale komplexní online nástroj pro žáky, učitele i rodiče

Khan Academy je celosvětově oblíbený server s výukovými videi, k jehož více než 20 jazykovým mutacím se letos přidává i čeština. Vedle samotných videí jsou žákům i učitelům dostupná interaktivní cvičení či možnost sledovat pokrok žáků v reálném čase. Přístup k videím i cvičením je zdarma. Daniel Hollas z Khanovy školy v rozhovoru popisuje, jak lze výuková videa ve výuce využít.

Celý příspěvek

Učitelé informatiky: V digitálním vzdělávání nám stále ujíždí vlak. Hrozí, že naše děti nebudou schopné ostatním na pracovním trhu konkurovat

V listopadu 2014 vláda schválila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která má naše děti připravit na to, aby byli schopné konkurovat na evropském i globálním pracovním trhu. Podle Jednoty školských informatiků, která naplnění strategie vyhodnocuje, s žádným výrazným posunem v digitálním vzdělávání počítat nemůžeme. Není totiž stále jasné, jak se budou učitelé s digitálními technologiemi seznamovat či jak bude nové pojetí informatiky ve školách zavedeno. Celý příspěvek

Učitel mediální výchovy zveřejnil pro ostatní kolegy podklady do výuky k fake news a propagandě

Učitel z pražského gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka na svém webu k mediální výchově zveřejnil lekci Svět fake news, hoaxů, propagandy a manipulací. Ta obsahuje i metodiku pro učitele, základní teorii, ale i množství aktivit a her. Podklady do výuky jsou součástí on-line otevřené učebnice, ve které učitel každý měsíc zveřejňuje jedno nové téma se vším, co učitelé pro výuku potřebují. Fake news a propaganda jsou již devátou zveřejněnou lekcí.  
Celý příspěvek

Otevřené vzdělávací zdroje pomohou změnit školu

Zkuste si otevřít nejnovější vydání učebnice dějepisu, občanské výchovy či ZSV a těžko v ní budete hledat odpověď na otázku, proč do Evropy přicházejí statisíce migrantů. Lépe na tom nebudou ani matematikáři, kteří budou chtít z doporučených zdrojů učebnice najít vhodné mobilní aplikace na trénování malé násobilky. Proto se ve světě stále více prosazuje využívání otevřených vzdělávacích zdrojů, které vedle zapojení moderních technologií umožňují reagovat ve výuce na aktuální témata a trendy. Jejich benefitem je, že jsou též nástrojem celoživotního vzdělávání a snižují nerovnost v přístupu ke vzdělávacím zdrojům.

Celý příspěvek

Jedna ze tří nejlepších vzdělávacích akcí pro učitele se koná na venkovské škole v západočeském Staňkově

Využití elektronických formulářů, tabulek a otevřených dat ve vzdělávání nebo zapojení Wikipedie do výuky. To jsou příklady seminářů v rámci vzdělávací akce EDU Staňkov, kterou v sobotu 9. března pořádá učitel informatiky Miloslav Khas. Spolupracuje na ní s platformami podporujícími smysluplné využívání technologií ve vzdělávání GEG Učte s námi a GEG Brno. Série seminářů se na základní škole ve Staňkově koná již potřetí a lektoři patří mezi nejvýraznější osobnosti českých škol. EDU Staňkov se tak zařadila společně s pražským GEGfestem a plzeňském Učiteli-IN mezi nejlepší vzdělávací příležitosti pro české učitele. Celý příspěvek

Týden otevřeného vzdělávání nabízí noc v soudních budovách i příležitost vytvářet na Wikipedii hesla o významných ženách

V prvním březnovém týdnu proběhne osmý ročník Týdne otevřeného vzdělávání. Jeho cílem je rozvíjet kulturu sdílení mezi učiteli a vzdělavateli a podpořit tvorbu otevřených vzdělávacích zdrojů. V Česku se do této akce letos zapojí například Západočeská univerzita s ukázkou trendů v digitálním vzdělávání, nezisková organizace zabývající se inovacemi ve vzdělávání Nugis Finem spolu s Nejvyšším správním soudem, Nejvyšším soudem a brněnskou právnickou fakultou. Wikipedie spojí Týden otevřeného vzdělávání s Mezinárodním dnem žen. Týden otevřeného vzdělávání se koná po celém světě od roku 2012.

Od pondělí 4. března do pátku 8. března se celosvětově pořádá osmý ročník Týdne otevřeného vzdělávání. Ten má upozornit na přínosy kultury sdílení mezi vzdělavateli a podpořit rozvoj otevřených vzdělávacích zdrojů (angl. Open Educational Resources – OER). Otevřené vzdělávací zdroje jsou materiály, které jsou volně dostupné a autorské právo umožňuje jejich úpravu a následné šíření. Vzdělávací off-line i on-line akce jsou otevřené všem a zdarma.

Celý příspěvek

Učitel se studenty využívají otevřená data a pomáhají tak celému městu

Karel Rejthar učí informatiku na klatovské zemědělské škole a specializuje se na vizualizaci otevřených dat. Dává tak číslům grafickou podobu, aby byla pro uživatele názorná. Žáci se učí na reálných datech přenositelné dovednosti, protože efektivní práce s daty je nutnou dovedností pro 21. století. Zde navíc žáci dělají práci, jejíž výsledky nejdou do šuplíku, ale využijí je i jiní občané. Tyto výsledky lze pak najít na webu, který Karel Rejthar se studenty k prezentaci otevřených dat spustil. Celý příspěvek