a další novinky ze světa otevřeného vzdělávání
Týden otevřeného přístupu 2017
V rámci pravidelného mezinárodního Týdne otevřeného přístupu se uskutečnily stovky akcí a seminářů, vzniklo bezpočet článků. Došlo rovněž ke zveřejnění disertační práce Stephena Hawkinga z roku 1966, která je teď po vzoru otevřeného přístupu volně dostupná. „Kdokoliv na světě by měl mít volný, ničím neomezovaný přístup nejen k mému výzkumu, ale k vědeckým aktivitám kohokoliv jiného, kdo svou otevřenou a zvídavou myslí rozšiřuje hranice lidského poznání,“ vyjádřil se sám Hawking. V duchu letošního motta týdne „Otevřený, abychom…“ uveřejnilo společenství Creative Commons na blogu sérii příspěvků, kterými chtělo podtrhnout jednotlivá témata týdne.
Hodně zajímavých článků v rámci Týdne otevřeného přístupu vyšlo i mimo blog Creative Commons. Například:
- Představme si otevřenou univerzitu: sdílené učení ve prospěch vědy a vzdělávání (Erin C. McKiernan, výzkumnice)
- Radikálně otevřený přístup k rozvoji infrastruktury otevřené vědy (Paul Peters, výkonný ředitel vydavatelství Hindawi)
- Proč potřebujeme vědět, jaké jsou náklady na publikování vědeckých prací? (Danny Lämmerhirt z Open Access International)
- Otevřený přístup může uspokojit různé potřeby čtenářů i autorů (Toby Green, vedoucí vydavatelské činnosti OECD)
- Zelenou cestou otevřeného přístupu jsme pomohli vydat přes 3000 článků (Michele Marchetto, Wikimedia Italy)
- Beztak někdo všechny ty články na ResearchGate pověsil (Dave Hansen, Duke University)
- Navrácení vlády nad odbornými časopisy do rukou vědců (Alex Holcomb, University of Sydney; Marc C. Wilson, University of Auckland)
- Akademický pohled na autorská práva a na to, jak jsou tato práva obvykle v rozporu s praxí komunikace ve vědeckých kruzích (blog Scholarly kitchen)
Modernizace skupiny NAFTA v otázce duševního vlastnictví
Z blogu Michaela Geista: „Řešení je jednoduché: společenství NAFTA by mělo vyžadovat, aby všechny zúčastněné státy dodržovaly mezinárodní standardy tak, jak jsou uvedené v globálních dohodách o duševním vlastnictví a elektronickém obchodu. Je jen rozumné předpokládat, že všechny strany budou mezinárodním standardům vyhovovat. Naopak není rozumné a není radno pouštět se do výrazných vnitřních změn v této oblasti po sérii tajnůstkářských vyjednávacích schůzí, které proběhly takřka bez konzultací. Takové jednání narušuje rovnováhu, o niž usilujeme.“ Sdělení v podobném duchu předestřel Geist také kanadské vládě ve svém vyjádření k nadcházející závěrečné fázi jednání o dohodě TPP. Po vystoupení USA z Transpacifického partnerství se nyní dohoda projednává pod názvem TPP11. Schůze vyvolaly množství kritických ohlasů, zejména vůči uzavřenosti jednání a nedemokratickým postupům vyjednávání. Jednání však intenzivně pokračují, a proto bychom se měli zaměřit na vytvoření rozsáhlého právního rámce pro již existující mezinárodní standardy autorského práva, který by byl funkční.
Databáze uživatelských práv a její dopad na vyváženost autorského práva
Seann Flynn a Mike Palmedo publikovali první závěry studie zaměřené na databázi uživatelů autorských práv. Jedná se o vyhledávač, který mapuje změny, k nimž došlo v oblasti výjimek a omezení autorských práv, jakožto i změny dalších uživatelských práv. Nástroj srovnával situaci od roku 1970 až do roku 2016, a to ve 21 různě rozvinutých státech státech po celém světě. První výsledky porovnávaly omezení otevřených licencí. Ukázalo se, že otevřenost ve zkoumaných rozvojových zemích odpovídá stavu v bohatších zemích před třiceti lety. Jen hrstka zemí, z nichž téměř žádná není rozvojová, disponuje dostatečnými uživatelskými právy. Tato práva jsou však naprosto nezbytná pro podporu digitální ekonomiky, transformativního použití chráněných děl a rozvoj vytěžování dat a textu.
Duševní vlastnictví pro ekonomiku 21. století
Joseph Stiglitz, Dean Baker a Arjun Jayadev napsali v úvodníku: „ Zavedené praktiky duševního vlastnictví ve vyspělých zemích nesměřují k maximální možné míře inovací a vědeckého pokroku, nýbrž k maximálnímu možnému zisku velkých farmaceutických a jiných společností, které mohou mít vliv i na obchodní vyjednávání.“
Co uniklo z kuloárů: Tyto tři členské státy EU chtějí rozhodovat o tom, co nahrajeme na internet
Evropská poslankyně Julia Reda ve zprávě o uniklých dokumentech zveřejněných organizací Statewatch napsala: „ Francouzská, španělská a portugalská vláda chtějí ještě přísnější právní úpravy, než navrhuje Evropská komise. Podle návrhů vlád by každá internetová platforma musela mít nainstalované filtry nahrávaného obsahu. Tyto nástroje cenzury by sloužily ke kontrole veškerých nahrávaných materiálů a měly by za úkol zabraňovat porušování autorských práv. Vlády zmíněných států požadují, aby do návrhu komise bylo zahrnuto také opatření, podle nějž by platformy automaticky zablokovaly médium, které bylo jednou vyhodnoceno jako zdroj porušující autorská práva, a to bez ohledu na vlastní nahrávaný obsah… Z pohledu práva by tedy každé video vaší kočky, které sdílíte přes jakoukoliv aplikaci, muselo projít filtry nahrávaného obsahu, přičemž filtry by měly pod kontrolou velké mediální společnosti. V podstatě by tak měly právo veta ohledně všech materiálů uveřejněných na internetu. Tyto filtry by ale nezaručovaly naše právo citovat, parodovat a používat již existující materiály jinak, než jak dovolují výjimky z autorského zákona.“
Organizace Open Media vyrobila k projednávanému Článku 13, který se zabývá filtry nahrávaného obsahu, výtečnou infografickou brožurku.
Široká koalice spolků a organizací vyjadřuje obavy ze zákona CASE Act
Koalice organizací napsala dopis adresovaný americkému kongresu ve věci nového zákona, který by vytvořil možnosti alternativního řešení bagatelních sporů o autorská práva. Výňatek z dopisu: „Níže podepsané spolky a organizace si váží možností, které by zákon poskytl jednotlivým tvůrcům pro vymáhání jejich drobých pohledávek. Tento mechanismus navrhovaný v zákoně CASE Act by však problém bohužel nevyřešil. Žalované strany by se zřídka podrobily jurisdikci soudů pro tyto drobné spory, jelikož by to nebylo v jejich zájmu. Pravděpodobně by se nevzdaly svých obvyklých výhod a ochrany poskytované při řešení sporů u federálních soudů.“
- Republikánský senátor Rand Paul představil zákon Basic Research Act, který počítá i s činností tajné hodnotitelské komise mimo vědecké kruhy, která by se vyjadřovala k federálním jednáním o přidělování grantů pro vědu. Tito hodnotitelé by se nepochybně starali o to, aby probíhající vědecká činnost byla pro dobro Ameriky.
- Konsorcium Linux Foundation představilo všeobecnou dohodu o licencích. Nikdo neví, proč by měly vznikat další licence. Navíc neproběhly žádné konzultace s organizacemi, které se správou licencí zabývají, například s Creative Commons.
Z angličtiny přeložila: Kateřina Vorlická (kavorlicka@gmail.com)
