Na konci června v médiích rezonovala polemika, zda používat Facebook ve výuce a či k jeho používání žáky nutit, pokud na nejrozšířenější sociální síti nemají účet. Někteří učitelé údajně vyžadují používání Facebooku i u žáků mladších třinácti let. To ovšem odvádí pozornost od skutečnosti, že Facebook je sice pohodlná a všem známá aplikace, ale má svá omezení. Takřka žádná firma ani organizace jej ke své práci nevyužívá a má to své důvody. Učitel by měl znát mnohem více platforem, které umožňují vzájemnou komunikaci či sdílení, a to nejen kvůli dětem, které odmítají být na FB.

Celá diskuse kolem používání Facebooku je postavena na ochraně osobních údajů, ta ale není největším problémem. Pokud žáci používají sociální sítě a mají profil otevřený, je jejich soukromí veřejné bez ohledu na to, zda Facebook používají pro školní účely či nikoliv. Naopak učitel, který sociální sítě používá při výuce, má možnost žáky o ochraně soukromí poučit a pomoci jim profil více chránit. Či dokonce upozornit na aktivity, které mohou dotyčného žáka vystavit kyberšikaně, stalkingu, ukradení identity či dokonce trestního stíhání.

Sdílení na sociálních sítích zároveň umožňuje spolupráci, poučení se z chyb druhých či učení se kultivované diskusi. Pokud ovšem není žák na Facebooku, berme to spíše jako zásadu, která má být posilována.

Buďte kreativní a najděte jinou platformu

Pravidla Facebooku povolují založit si profil od třinácti let, podle GDPR dokonce až od patnácti let. Učitel by měl proto zohledňovat vyšší věkovou hranici. Škola musí dále respektovat, že ne každý si chce dobrovolně přes Facebook vytvářet digitální stopu. To je důležitější než ochrana soukromí, protože profil se dá velmi dobře zabezpečit.

Odmítnutí Facebooku ale neznamená, že učitel by neměl využívat technologie a nástroje ke sdílení. Naopak, je to jeden z předpokladů výuky, která má žákům pomoci využívat různé síťové a organizační platformy v pracovním životě. Využívání Facebooku ve firemním prostředí jako nástroje komunikace a zadávání úkolů je však ojedinělé. Má to své důvody – Facebook je sice pohodlná aplikace, kterou ze soukromého života zná každý, ale nehodí se např. pro projektové řízení.

Učitelé by proto měli znát více než Facebook. Již nyní se nabízí několik možností:

• Pro školní prostředí vyvinuté aplikace Moodle a Google Classroom.
• Komunikace přes méně používané sociální sítě Yammer, Google+ nebo Diaspora.

Organizéry Basecamp, Freelo, Asana, Trello, Slack či Monday. Ty jsou na obsluhu náročnější a většinou i placené. Při pravidelném používání si však žáci osvojí ovládání aplikací tak, že se bez větších technických potíží budou později orientovat v prostředí týmů, které pracují na dálku a fyzicky se potkávají minimálně.

Co ale dělat, když nic jiného než Facebook nezabere?

Prostě nenutit nikoho používat něco, co používat nechce. V první řadě je dobré žáky nechat aplikace porovnat a vybrat si mezi nimi tu, která jim bude vyhovovat. Ale i tak se stane, že se žák s aplikací pracovat nenaučí. Vždy si ale vytvoří strategii, jak se k informacím dostat (často ovládá organizér alespoň částečně) a není to nic neobvyklého ani ve firmách. Nikdo není vyhozen z práce jen proto, že se neorientuje ve složkách, pokud mu jde něco jiného.

Jisté je, že se aplikace střídají a mnohdy se jich používá několik najednou, protože každá z nich přináší unikátní výhody. Např. Doodle, aplikace na dohodnutí termínu schůzky, se běžně používá napříč všemi kolektivy a týmy bez ohledu na platformu, kterou ke své komunikaci a organizaci používají. Pracovní a komunikační platformy se však v čase dynamicky mění – stejně jako my měníme aplikace na úpravy fotek, sledování videí či poslech hudby. Je nereálné se spoléhat na to, že se učitel či žák naučí ovládat jednu aplikaci a mají navždy vystaráno. Je nutné být ve výběru a ke změnám aplikací flexibilní a otevření. Být si vědomi, že právě používané aplikace nejsou dogma a že se může právě vyvíjet platforma, která pokrývá nedostatky, které v současné organizaci v on-line prostředí tolik pociťujeme.

Nepředpokládá se, že by učitel uměl ovládat všechny aplikace. To je nakonec prostor, kde se mohou žáci i vyučující učit něco nového společně. I pro naprostou většinu středoškoláků bude využívání on-line pracovního prostředí nové, proto učiteli tolerují, když je na podobné úrovni jako oni. Je ale však nutné na straně učitele prokázat chuť se učit, hledat slepé cesty a zlepšovat se. Je to jedna z mnoha cest, jak studentům ukázat, co v realitě znamená opakované klišé „budete se muset učit celý život“. Ve finále to budou žáci či studenti, kteří se naučí něco praktického.  Nebo alespoň poznají, že tohle není pro ně a budou si muset najít jinou dovednost, kterou by na pracovním trhu digitálního věku zaujali.

Pokud chcete vědět, jaké nejlepší aplikace využívat:

• sledujte weby Co jsem vyzkoušela a Naše třída,
• nebo vkládejte své dotazy v FB skupinách Ta učí tak a ten zas takhle… či Učitelé+
  (autor článku je jeden z administrátorů skupiny Učitelé+ – pozn. autora).

Prvně uvedená skupina sdružuje nejzkušenější učitele, kteří se snaží smysluplně využívat moderní technologie ve výuce a rádi sdílejí své zkušenosti. Učitelé+ jsou větší učitelskou skupinou, která se primárně nezabývá využíváním ICT v hodinách, ale i zde lze získat velmi cenná doporučení.

Autor: Mgr. Michal Kaderka

Článek byl převzat z časopisu Řízení školy: https://www.rizeniskoly.cz/cz/pracovni-situace/facebook-je-do-vyuky-sice-pohodlny-nastroj-ale-jeho-pouzivanim-zaky-v-on-line-prostredi-pracovat-nenaucime.zs-954.html