a další novinky ze světa OER, které přinášíme díky překladům ze skupiny Open Policy Network.
Otevřený přístup
Vzdělávací zdroje by měly být nejen volně přístupné, ale také neziskové
Trh neustále lační po zisku, což podrývá základní myšlenky, jakými jsou svobodné kladení otázek, sdílení znalostí či spolupráce. Dění na univerzitách je toho důkazem: sponzorovaný biomedicínský výzkum, „přenos technologií“ a patentní úřady, všudypřítomný obchodní žargon. Správně se bráníme průniku trhu na akademickou půdu. Není však jediný důvod, proč bychom neměli podobně úzkostlivě chránit vzdělávací a akademické zdroje, tedy přesně to, co naše instituce spojuje.
Odvážný požadavek Němců na zpřístupnění zdrojů může změnit budoucnost akademického publikování
Elsevier, jedno z největších akademických vydavatelství na světě, sice odsouhlasilo ústupky v některých oblastech, přesto rozhořčilo členy akademické obce, když odmítlo přistoupit na hlavní myšlenku, kterou akademici prosazovali. Podle ní by akademici platili vydavatelství nikoliv předplatné konkrétního žurnálu, ale jednorázový roční poplatek, který by pokryl všechny náklady na publikaci článků, jejichž hlavní autoři působí na německých univerzitách. Tyto materiály by byly dále volně dostupné po celém světě. Německé univerzity by zároveň za tentýž poplatek získaly přístup ke všem publikacím daného vydavatele. Podle jednoho z vyjednávačů za akademickou obec, berlínského matematika Güntera Zieglera, jsou představy Elsevieru „jako když si v autosalonu chcete koupit auto, ale prodejce se vám neustále pokouší prodat bryčku. Namítnete-li, že nechcete kočár, nýbrž auto, prodejce odvětí: pokud si koupíte tento kočár, dostanete zdarma tohoto koně jako dárek.“
Rozhovor s Rustym Speidelem z Centra pro otevřenou vědu (COS) o otevřeném přístupu
Otázka preprintů byla pro naši instituci už od začátku prioritou, protože právě preprinty mají největší dopad na zpřístupnění vzdělávacích zdrojů. V hojné míře se využívají ve více oblastech, v plné míře podporují současný stav akademických materiálů a poskytují otevřené vědě dvě zásadní výhody – zrychlení komunikace a otevřený přístup.
Směrnice EU o právní ochraně databází
Evropská unie by měla zrušit zvláštní práva týkající se databází
Evropská unie přijala v roce 1996 Směrnici o právní ochraně databází, jejíž cílem bylo harmonizovat postupy nakládání s databázemi podle právních předpisů o autorských právech a zavést sui generis ochranu i pro neoriginální databáze. V roce 2005 vydala Evropská komise k tomuto tématu svou první (a zatím poslední) hodnotící zprávu o dopadu dané směrnice. Podle zprávy nebyly shledány žádné důkazy o tom, že sui generis ochrana by větším množstvím databází zlepšila konkurenceschopnost Evropské unie. Existence sui generis ochrany naopak vytvořila nepřehledné právní prostředí, v němž uživatelé neví, zda a jakým způsobem se jich sui generis právní ochrana týká. Komise nyní žádá o zpětnou vazbu zejména v otázce, jak naložit se Směrnicí o právní ochraně databází, zejména potom se sui generis ochranou. Ta je zakotvená ve směrnici, ale udělala víc škody než užitku. Je na čase se s ní rozloučit.
Obchodní jednání
Organizace pro digitální práva vyzývají vyjednávače NAFTA: pojďte diskutovat otevřeně
Organizace Creative Commons spolu s více než dvěma desítkami občanských společností a organizací zabývajících se digitálními právy uveřejnila dopis, v němž vyjadřuje obavy z možného dopadu nového vyjednávání v otázce Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) a přístupu k informacím. V této souvislosti také upozorňuje na situaci ohledně digitálních práv a otevřeného internetu. V dopise žádáme, aby se v zájmu zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti celého procesu okamžitě změnil systém vyjednávání. Domníváme se, že je nepřijatelné, aby závazná pravidla o ochraně duševního vlastnictví, dostupnosti léčiv a o dalších tržních otázkách vzešla z uzavřených jednání, do nichž veřejnost takřka nemůže zasahovat. Varujeme před změnami stávajících pravidel ochrany duševního vlastnictví, neboť jsme v nejnovějších mnohostranných obchodních jednáních zaznamenali značnou snahu výrazně zpřísnit donucovací opatření v otázce autorských práv, prodloužit jejich lhůty a zavést tvrdé sankce za jejich porušení. Zároveň zde není zajištěna ochrana zájmů uživatelů chráněných děl.
Nová dohoda NAFTA může připravit miliony lidí o přístup k nezbytným lékům, varují kanadští právní odborníci
Záměry USA jasně ukazují Trumpovu snahu změnit kanadské a mexické zákony o duševním vlastnictví tak, aby „se podobaly nastavení amerického práva“. V překladu to znamená: Trump upřednostňuje kroky umožňující farmaceutickým společnostem získat obrovské zisky, a proto oddaluje uvedení levnějších generik na trh, oslabuje regulační předpisy či odsouvá programy upravující cenu léčiv.
Členské státy NAFTA zahajují uzavřená vyjednávání
Kanada, Spojené státy a Mexiko uzavřely dohodu o mlčenlivosti v zájmu ochrany nabídek, s nimiž jednotlivé státy přicházejí vyjednávat. Dohoda obsahuje také soubor pravidel proti únikům informací z jednání. Žádná ze zúčastněných vlád nesmí šířit dokumenty, emaily, návrhy ani prezentace získané od ostatních států.
Vykolejí neshody o autorských právech rozjetý vlak NAFTA?
Snaha o velmi tvrdý program ochrany autorských práv, který neodpovídá americkému právu, vyšla poprvé na povrch během červnových zasedání o prioritách vyjednávání. Úroky nahrávacího průmyslu se díky tomu zdvojnásobily, stejně jako úsilí tyto požadavky na tvrdý program obnovit. Držitelé autorských práv požádali Úřad obchodního představitele USA (USTR) o zrušení nebo omezení bezpečných online přístavů v rámci NAFTA. Díky tomuto ustanovení nemají telekomunikační společnosti a internetové firmy odpovědnost za protiprávní jednání uživatelů; výměnou za tuto výhodu by společnosti měly pružně reagovat na případné stížnosti.
Vyhnou se země Transatlantického partnerství pasti autorských práv?
Poslední zprávy dokazují, že Transatlantické partnerství (TPP) znovu ožívá. Jedno z nejkontroverznějších ustanovení obsažených ve vyjednávání o TPP bylo prodloužit lhůtu ochrany autorských práv v šesti signatářských státech. Takové prodloužení a jeho retrospektivní uplatnění na již publikovaná díla prosazují zejména klíčové nahrávací a filmové společnosti, jako MPAA nebo RIAA, kterým také přináší největší užitek.
Delší lhůty s sebou však nesou pouze malé zvýšení zisků pro tvůrce samotné. Přehnaně dlouhá doba platnosti autorských práv často zabraňuje vědcům publikovat nebo jen získat přístup k materiálům se skutečnou kulturní a historickou hodnotou.
Reforma autorského práva v EU
Pojďme spočítat, kolik může vydavatel získat od Googlu z ʺúryvkové daněʺ
Jako mediálního analytika mě už nebaví poslouchat nářky vydavatelů, jak Google používá nové úryvky v Google Search (a zpravodajství Google News) a jak se někteří vydavatelé pokouší donutit Google platit ʺúryvkovou daňʺ. Je to únavné ze dvou důvodů. Zaprvé, celé ty dohady nedávají smysl. Zadruhé, i kdyby uspěli, žádné velké peníze v tom nejsou.
Zákon o „ochraně systémů generujících data“ – nezvaný host v domě duševního vlastnictví
Zákon o „ochraně systémů generujících data“ by se nijak nepáral se stávajícím systémem ochrany duševního vlastnictví. Porušil by jeden za základních principů duševního vlastnictví – data jako taková jsou „podobně jako vzduch volně dostupná všem“ a chráněný je pouze kreativní, inovativní nebo jiný chválihodný přínos. Zákon by tímto vysemenil houští chránící všechna strojově generovaná data, které by následně zamořilo nastavení pobídek v rámci systému duševního vlastnictví.
Výbor pro právní záležitosti by si neměl všímat zpátečnických změn CULTu ohledně výjimky pro vytěžování dat
Doufali jsme, že evropský parlamentní Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT) představí nějaké užitečné (a tolik potřebné) změny k návrhu komise. Změny, které budou zahrnovat rozšíření kulturních výjimek, umožňovat sdílení sbírek kulturního dědictví online, odstranění nebezpečné ochrany poskytnuté vydavatelům tiskových publikací a změny, které zamezí filtrování obsahu na online platformách.
V otázce vytěžování textu a dat (TDM) jsme doufali, že se CULT zasadí o větší výjimky, takže text a data mining bude moci dělat kdokoliv za jakýmkoliv účelem. Místo toho CULT ještě znásobil svou snahu podpořit zpátečnický návrh ke Článku 3, který definuje vědecký výzkum.
Australská reforma autorského práva
Australská vláda konečně předložila své stanovisko ke zprávě Komise pro produktivitu ohledně autorského práva. Nevyjádřila však svoji plnou podporu doporučení v otázce geoblokačních technologií, které obcházejí platná nařízení, ani plně nepodpořila myšlenku zavedení fair use, tedy možnosti využít pro některé účely díla chráněná autorským zákonem i bez souhlasu jejich autora. Vláda se zcela nepostavila ani za myšlenku rozšíření systému bezpečných přístavů.
Svoboda projevu
Boj proti neonacismu a svoboda slova v budoucnosti
Svobodu projevu nechráníme proto, že bychom souhlasili s tím, co projev říká. Chráníme ji proto, protože věříme, že nikdo – ani vláda, ani soukromé ziskové společnosti– by neměly rozhodovat o tom, kdo dostane nebo nedostane slovo. Jsme ale hluboce přesvědčeni, že to, co udělali GoDaddy, Google a Cloudflare, když odmítli poskytovat technickou podporu neonacisticky zaměřené webové stránce, bylo nebezpečné. Jakkoliv jsou byly stránky hodně odstrašující, musíme se mít na pozoru, když takové platformy právo svobody slova uplatňují. Zprostředkovatelé internetu a zvláště ti, kterým nehrozí velká konkurence, mají velkou moc nad projevem na síti, a tím mají jejich rozhodnutí dalekosáhlé dopady na svobodu slova po celém světě.