Reforma autorského práva v EU
Nezisková organizace Statewatch, která upozorňuje na nekalé praktiky v zemích EU, uveřejnila kompromisní návrh na reformu autorského práva projednávaný během estonského předsednictví. Organizace se zaměřila zejména na články 11 (o právech vydavatelů) a 13 (o filtrech nahrávaného obsahu) .
Členské státy vzkazují komisi: nevěříme, že filtry nahrávaného obsahu jsou v souladu s právem EU
Organizace Statewatch zveřejnila také dokument vzešlý z popudu vlád Belgie, České republiky, Finska, Maďarska, Irska a Nizozemí, který se obrací na právní službu Komise a zpochybňuje Článek 13 a bod 38. Mezinárodní sít organizací ve vzdělávání COMMUNIA zabývající se otázkami digitálních technologií ve veřejné sféře uvedla: „Tyto pochyby jasně ukazují na vážné obavy členských států. Dané státy se domnívají, že navrhované filtry nahrávaného obsahu ovlivní základní práva uživatelů a změní výjimky z odpovědnosti zaručované směrnicí o elektronickém obchodu, a to i přes opakovaná ujišťování ze strany komise, že ke změnám nedojde. Státy se dále obávají, že dojde k vytvoření všeobecné monitorovací povinnosti a změní se definice zpřístupnění díla chráněného autorským právem na internetu.
Evropský parlament musí chránit výzkum
Organizace Creative Commons spolu s dalšími zainteresovanými subjekty z oblasti knihovnictví, výzkumu, školství a digitálních práv odeslala dopis Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, v němž v kontextu navrhované směrnice o autorském právu vyzývá k ochraně otevřeného přístupu a otevřené vědy. Jedním z bodů, na něž je v dopise kladen důraz, je návrh parlamentního Výboru pro výzkum na prodloužení práv pro vydavatele, který by se měla vztahovat i na akademické publikace. Je známo, že práva vydavatelů už teď představují značné nebezpečí pro informovanou a vzdělanou společnost. Pokud práva rozšíříme i na vědeckou publikační činnost, už tak nepříznivá situace se ještě zhorší.
Čtyřikrát ne: nezákonnost Článku 13 o filtrech nahrávaného obsahu potvrzena
Institut Maxe Plancka pro inovaci a hospodářskou soutěž vypracovala studii Článku 13. V jejím důsledku apeluje na zákonodárce, aby odmítli přijetí Článku 13, a to z více důvodů. Jedná se především následující problémy: článek by vytvořil nejisté právní prostředí, neshoduje se se směrnicí InfoSoc o harmonizaci autorského práva, odporuje směrnici o elektronickém obchodu a mohl by ohrozit základní lidská práva.
Obchodní jednání
Několik technologických společností uveřejnilo dopis americkému zástupci pro obchod Robertu Lighthizerovi. Text naléhavě žádá, aby USA v rámci vyjednávání ve skupině NAFTA „usilovaly o silný a vyvážený rámec pro autorské právo, který by vycházel z amerického práva. Začlenění amerického doplňkového zákona o autorském právu Digital Millenium Copyright Act, který počítá s bezpečnými přístavy a jasně formuluje rovnováhu autorského práva, podpoří vůdčí postavení USA v oblasti digitální ekonomiky. Stejně tak do budoucna podnítí nebývalý rozmach amerických inovací a ekonomického růstu.“ V dopise je zdůrazněna důležitost fair use a dopad spravedlivého využívání na americkou ekonomiku.
Čím dál méně průhledné jednání skupin NAFTA a RCEP
Společnost Electronic Frontier Foundation (EFF) a další organizace včetně Creative Commons napsaly dopis vyjednávačům skupiny NAFTA, v němž vyjádřily svůj nesouhlas s průběhem jednání. Kritizují zejména skutečnost, že veřejnost nemá šanci se do jednání zapojit. Zároveň vyzývají, aby veřejnost mohla sehrát větší roli ve vyjednávání, jehož výsledek bude mít dopad na mezinárodní právo v oblasti internetu. EFF se na svém blogu vyjádřila: „Tento znepokojivý odklon od demokracie při obchodních jednáních jen odráží zmenšující se snahu vlády zapojit veřejnost do politického vývoje.“
Jean-Claude Juncker a jeho projev o stavu EU v roce 2017
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zmínil ve svém projevu o stavu unie transparentnost obchodních vyjednávání. „Otevřený obchod musí jít ruku v ruce s otevřenou politikou. Evropský parlament bude mít poslední slovo ve všech obchodních jednáních. Ke členům parlamentu, tedy členům národních i regionálních parlamentů, se musí od prvního dne vyjednávání dostávat všechny informace. Evropská komise se o to postará. Počínaje dnešním dnem bude komise zveřejňovat v plném znění všechny návrhy mandátů předkládané Evropské radě. Občané mají právo vědět, co komise navrhuje. Pryč je doba, kdy transparentnost neexistovala. Pryč je doba dohadů a neustálého domýšlení si, co komise zamýšlí. Vyzývám radu, aby udělala totéž, až bude schvalovat závěrečné verze jednacích mandátů.“
Komunikace mezi výzkumníky
PhDr. Jessica Polka: Revoluce v komunikace mezi výzkumníky v biomedicíně
Výzkumnice uvádí: „Je pravdou, že veřejnost má sice větší přístup k preprintům, zato se hůře dostává k již vydaným a odborníky recenzovaným článkům. Domnívám se, že řešení spočívá ve větším zpřístupnění publikovaných článků, nikoliv v omezení přístupu k preprintům, protože právě toto omezení zabraňuje volnému toku informací na místa, kde by byly ve vědeckých kruzích nejvíce zapotřebí.
Sci-Hub čelí obvinění z pirátství. Hrozí mu milionové pokuty a blokace stránky
Vydavatelství Elsevier obdrželo rozhodnutí soudu ve věci o porušení autorských práv ze strany repozitáře vědeckých prací Sci-Hub, který má vydavatelství zaplatit odškodnění ve výši 15 milionů dolarů (330 milionů korun). Stížnost na Sci-Hub podala i Americká chemická společnost, která požaduje 4,8 milionu dolarů (105,6 milionu korun).
Společnosti SPARC a COAR, které podporují otevřený přístup se vyjádřily k tomu, že vydavatelství Elsevier skoupilo softwarovou firmu bepress. Obě organizace vyzývají k tomu, aby se „rozvoj komunikační struktury ve vlastnictví celého společenství stal prioritou, a tím pozitivně přispívat k dění ve společenství.”
Otevřený přístup: 5 zásad vyjednávání s vydavateli
Sdružení evropských vědeckých knihoven Liber vydalo soubor pěti zásad pro jednání s vydavateli o otevřeném přístupu.
Věda, otevřený přístup… a Sci-Hub
Enrique Dans, odborník na inovace a autor uvedeného článku , říká: „ Je obtížné přesvědčit doktorandy, učitele nebo instituce s omezenými prostředky, že nemůžou mít přístup ke zdrojům nebo publikacím, které by je zajímaly, pokud uvážíme, že v sázce je vědecký pokrok a vědění jako takové.”
Otevřená politika veřejných zakázek na software v EU
Veřejné peníze, veřejný software
Evropská nadace pro svobodný software a množství dalších organizací včetně Creative Commons podporují iniciativu Veřejné peníze, veřejná software.. Program vyzývá k přijetí takové politiky, která by vyžadovala, aby software placený z peněz daňových poplatníků byl dostupný jako svobodný a otevřený software. Podporu myšlenky vyjádřilo podpisem otevřeného dopisu bezmála 40 společností a více než 6200 jednotlivců. Na výše uvedené odkazu se můžete připojit i vy.
Politika otevřených dat v USA
Zákon o otevřených vládních datech míří do senátu
Cílem návrhu nového právního předpisu o otevřených datech je zajistit, aby data federální vlády byla otevřená, dostupná, dohledatelná a použitelná pro potřeby veřejnosti, obchodních společností, novinářů a výzkumníků. V případě schválení by předpis kodifikoval nařízení vlády Baracka Obamy z roku 2013. Návrh je nyní součástí balíčku senátem navrhovaných změn zákona schvalující národní obranu (NDAA). Okolnosti nasvědčují tomu, že ke schválení dojde. Bohužel sám o sobě by návrh možná neprošel, a tak je nutné jej začlenit k dalším návrhům s vysokou šancí na přijetí, které s sebou přinesou i schválení vyšších výdajů na americkou armádu.
Opice hází bobek
Autor blogu Mike Masnick: „PETA a její štědře placení právníci utrpěli drtivou porážku v základní otázce autorských práv… Teď by rádi zneplatnili precedens, aby to mohli, stejně jako kdokoliv jiný, zkoušet znovu.”
