Podstatou otevřeného vzdělávání je, že se každý může vzdělávat odkudkoliv a kdykoliv. To je důležité především pro celoživotní vzdělávání, protože lidé se s postupující automatizací a robotizací budou muset pro uplatnění na trhu práce vzdělávat během života sami. K tomu je ovšem potřeba zachovat otevřené vzdělávací zdroje přístupné opravdu každému. Navrhovaná evropská směrnice obsahuje několik problematických bodů. Například za vzdělání považuje jen výuku, která se odehrává v tradiční kamenné škole.

Směrnice Evropského parlamentu o autorském právu na jednotném digitálním trhu myslí na výjimku pro vzdělávání, ale ta je děravá. Například  nepovoluje sbírat za použití softwarových robotů údaje z článků nikomu jinému než neziskovým, vědeckým a výzkumným organizacím. Krokem zpět je i nová výjimka pro on-line zdroje, která je nově vytvořena a bude tak existovat souběžně s pravidly pro off-line materiály. Taková dvojkolejnost vytvoří další potenciální problémy a sníží právní jistotu uživatelů.

Komplikací je ale víc. Podle směrnice nemusí stát výjimku pro vzdělávání zavést, pokud jsou  díla dostupná pod odpovídajícími licencemi a dostupná na trhu za komerčních podmínek. Další problém je, že v návrhu, který by měla začlenit do svého právního systému každá země EU, se počítá s takzvaným text data miningem. Ten si můžeme například představit jako softwarového robota, který sleduje v internetových článcích například výskyt nějakého slova. Pokud jste nezisková vědecká či výzkumná organizace, tak užití robota nepředstavuje problém. Horší ale je, když jste např. novinář. Pak si musíte zažádat o povolení vydavatele, že tímto způsobem smíte v jeho textech vyhledávat i v případě, že máte placený přístup do databáze jeho článků.

Podle Tamary Kováčové, koordinátorky projektu Otevřeného vzdělávání v organizaci EDUin, není rozumné ani vytváření dvou režimů nakládání s autorskými díly, a to pro digitální prostředí a off-line média (tištěná, rozhlasová apod.). “Zavádí se další výjimka pro digitální užití chráněných děl. Dnes už výjimka pro užití za účelem výuky existuje, ale málokomu je jasné, co a jak do ní vlastně spadá,” vysvětluje. Navíc směrnice považuje za vzdělávání pouze to formální, tj. takové, které se odehrává ve  škole. ”Nepočítá se s tím, že by se lidé starší dvaceti šesti let  měli potřebu vzdělávat. Nemohu tak například vytvořit zdarma on-line kurz a využít díla s autorským právem a pak toto vzdělávací video sdílet na YouTube.“

Tamara Kováčová, EDUin, koordinátorka projektu Otevřené vzdělávání

Email: tamara.kovacova@eduin.cz

Tel.: 603 942 437

web: www.otevrenevzdelavani.cz

Starší tiskové zprávy Aliance a články k tématu najdete ZDE.

Aliance pro otevřené vzdělávání vznikla na podzim 2015 s cílem podpořit rozvoj otevřených vzdělávacích zdrojů.

Hlavními zájmy Aliance pro otevřené vzdělávání jsou:

• propagace vytváření postupů, metodik, znalostí a vzdělávacích materiálů mezi vzdělavateli a také vzdělávanými,
• sledování a napomáhání naplňování cílů vládou schválených strategií a jiných dokumentů, které podporují otevřené a digitální vzdělávání,
• prosazování podmínky, aby všechny učební materiály, které byly vytvořeny s přispěním veřejným zdrojů respektovaly “universal design” (design pro všechny),
• možnost volně nakládat s výstupy, které jsou financované z veřejných zdrojů, pokud to nenarušuje duševní a průmyslová práva,
  prosazování principů otevřeného vzdělávání do politik České republiky a Evropské unie.

Podmínkou členství v Alianci pro otevřené vzdělávání je signace Charty pro otevřené vzdělávání. Více informací naleznete na www.otevrenevzdelavani.cz

Koordinátorem aktivit je EDUin o.p.s. s podporou Nadace Open Society Fund v rámci programu ESP.