Byly provedeny studie, jejichž cílem bylo odhadnout vliv otevřených výukových zdrojů (OVZ) při výuce a vzdělávání. Tým z Oxfordské univerzity provedl mezi listopadem 2010 a červnem 2011 dopadovou studii JISC OER. Studie byla vyhodnocena v červenci roku 2011 se závěrem, že hlavní faktory OVZ jsou pedagogické, subjektivní, logistické a strategické. Výzkumný seminář OVZ se rovněž zabýval otázkou „Jaké jsou odpady OVZ na učení a výukové postupy?“, přičemž závěrečné zprávy budou zveřejněny v následujících letech. Někdo tvrdí, že se dosud nepodařilo zcela využít potenciál OVZ. Článek „Po deseti letech: Proč otevřené výukové zdroje významně neovlivnily vyšší vzdělávání a proč by nás to mělo zajímat“ uvádí, že existují významné překážky pro osvojení OVZ, včetně rozpoznávání, kontroly kvality a selhávání organizace a získávání.
Nedávná studie, kterou provedli Pirkkalainen, Jokinen a Pawlowski uvádí následující seznam překážek při přijímání OVZ:
- Nedostatek motivace sdílet zdroje nebo informace kolem těchto zdrojů
- Nedostatek času pro vytváření a lokalizaci OVZ
- Potřeba odměn a uznání
- Absence kontextových informací o zdrojích, jak lze použít nebo upravit
- Otevřený obsah, který přesahuje potřeby kurzu/osnov
- Nedostatek důvěry k neznámým autorům nebo systémům, ze kterých zdroje pocházejí
- Přístup „nevynalezeno zde“, váhání při přijímání informací, které vytvořil někdo jiný
- Obtížné posuzování kvality a významu
Projekt Myšlenky otevřeného vzdělávání financovaný EU uvádí: „Hlavním účelem zařazování vzdělávacích materiálů pod otevřenou licenci je jejich zpřístupnění k použití a opakovanému využití pro každého. Nicméně navzdory značnému posunu v publikování tohoto materiálu v posledních letech stále není opětovné využití OVZ v oblasti vysokoškolského vzdělávání a firmách běžnou praxí.“
OVZ jsou využívány pedagogy K-12 (vyučujícími školní vzdělávání), ale stále jde o rozvíjející se oblast. V některých zemích učitelé otevřené materiály přijali ve větší míře, než jinde.
Často je to kvůli ceně a dostupnosti klasických výukových materiálů. Například na univerzitách v USA se otevřené učebnice používají více, kvůli vysokým nákladům na klasické učebnice, které musí rodiče a studenti nést.
Zajímavým projektem je iniciativa rady kraje Leicester ve Velké Británii vytvářet návody pro zaměstnance středních škol. Projekt OVZ je součástí iniciativy DigiLit krajské rady, která má sloužit maximální podpoře škol v oblasti investic do technologií jako součásti rozpočtu ve výši 340 miliónů liber pro financování škol v rámci programů pro budoucnost. Projekt objevil mezeru v podpoře a informovanosti učitelů ohledně používání a vytváření otevřených vzdělávacích zdrojů. Porozumění OVZ a otevřenému licencování podpoří školy a jejich zaměstnance ve sdílení a zpřístupňování zdrojů a v rozvoji digitální gramotnosti zaměstnanců i studentů.
Tým pracující na projektu dříve pracoval na několika iniciativách, které podporují vytváření a využívání zdrojů otevřeného vzdělávání pro školy v celé Evropě a na mezinárodní úrovni, včetně projektu ORBIT a programu OER4 Schools programme na pedagogické fakultě University of Cambridge.
Další zdroje
- Dopadová mapa OVZ výzkumného semináře OVZ (http://oermap.org)
- OER4Schools, Cambridge University (http://oer.educ.cam.ac.uk/wiki/OER4Schools) Otevřené vzdělávací zdroje pro vzdělávání učitelů (ORBIT) (http://oer.educ.cam.ac.uk/wiki/Home)
- Open Education Germany, autor Zwetana Penova (http://education.okfn.org/open-education-germany)
- Spolupráce Semináře pro výzkum OVZ a K12 (http://oerresearchhub.org/about-2/collaborators/school-k12/)
- Porozumění otevřeným vzdělávacím zdrojům: Informace pro školy (http://lccdigilit.our.dmu.ac.uk/2014/05/12/understanding-open-educational-resources-information-for-schools/)
- ORBIT (http://oer.educ.cam.ac.uk/wiki/ORBIT)
- OVZ pro školy (http://oer.educ.cam.ac.uk/wiki/OER4Schools)
- Co je špatného na otevřených vzdělávacích zdrojích? Překážky a řešení (http://www.idea-space.eu/whats-wrong-with-open-educational-resources-barriers-and-solutions/)