Pokud zařadíte vzdělávací zdroj pod otevřenou licenci, udržíte si svá autorská práva a současně umožníte určité způsoby použití vaší práce. Dáváte světu legální možnost využívat, revidovat, remixovat a znovu distribuovat vaši práci. Většina tvůrců OVZ pomocí Creative Commons licence otevírá své OVZ. Tyto licence jsou považovány za celosvětový standard pro otevřené licencování obsahu, jako jsou vzdělávací zdroje.
Mezi pedagogickými pracovníky existuje několik běžných omylů týkajících se autorských práv. Autorské právo (copyright) je pouze jednou ze součásti práva k duševnímu vlastnictví (IPR). Není třeba studovat právní složitosti, ale základní mantinely IPR ve vzdělávání byste měli znát. Ignorování nebo ležérní přístup k právu k duševnímu vlastnictví mohou být kontraproduktivní, zejména pokud je chráněný materiál přepracován a zařazen jako OVZ.
„Určitě ten chráněný materiál mohu použít, když to je pro vzdělávací účely“
Žádná generální licence pro vzdělávací účely neexistuje. To je mylná představa, která spojuje USA s britským právem (jednání v dobré víře/správné jednání). Za normálních okolností bude mít vaše instituce smlouvu s agenturou pro ochranu autorských práv, která stanoví, co můžete dělat (ve Velké Británii obvykle fotokopie 5 % celku nebo jedné kapitoly, podle toho, co je větší) s každou knihou, kterou vaše instituce má. To nezahrnuje automaticky i skenování a digitalizaci pro vaše elektronické výukové prostředí.
„Určitě ten chráněný materiál mohu použít, protože zůstává za zavřenými dveřmi (naše e-learningová síť je dostupná pouze pro studenty mé školy a pod heslem).“
Možná je méně pravděpodobné, že se na to přijde, ale zákon porušujete stále. Mnohé instituce archivují obsah e-learningové sítě a tak se vám to jednoho dne může vrátit. Existují i zprávy o případech, kdy se studenti pokoušeli vydírat učitele kvůli porušování autorských práv. Opravdu tak chcete skončit?
„Nebylo to chráněno autorským právem, protože na tom nebyla značka copyrightu ©“.
Značka © je jen symbol, který se tvůrci rozhodli používat k označení ochrany autorských práv. Jen proto, že někde tato značka není, přece autorská práva nezmizela. Například v USA jsou tvůrci udělena výhradní autorská práva k jeho práci v okamžiku, kdy díly vytvořil. Nemusí ho nikde registrovat nebo na něj malovat značku ©, aby tato práva získal. Jakékoli dílo, ať už se značkou © nebo bez ní, je chráněn i ve Velké Británii a jinde příslušnými právy k duševnímu vlastnictví.
„Bylo to volně přístupné na internetu, tak jsem to mohl použít.“
Kdepak. Místní a mezinárodní autorské zákony platí i na internetu.
„Moje instituce má smlouvu s agenturou na ochranu autorských práv, takže můžeme použít cokoli.“
Existují rozdíly mezi licencí na fotokopie a licencí na digitalizaci. Doporučujeme si to u vedení své instituce napřed ověřit. Typické licence: zaměstnanci mohou pořídit fotokopie nezbytné pro výuku, až do celkového objemu 5% obsahu díla nebo do rozsahu jedné kapitoly (podle toho, čeho bude víc) z každé knihy, kterou instituce vlastní. To však neznamená, že je možné tyto kopie automaticky skenovat a poskytovat je ve virtuálním výukovém prostředí. Vaše škola bude mít (nebo nebude mít) samostatné licence pro digitalizovaný obsah, například omezení digitalizace na knihy vydané v určité jurisdikci (např. ve Velké Británii nebo pouze v USA). Nepříjemným důsledkem je, že legálně můžete některé učební materiály používat offline, ale nikoli online.
V neposlední řadě je to také otázka akademické důvěryhodnosti a ohrožení pověsti jednotlivců i celé instituce. Zamezení plagiátorství je základní akademickou hodnotou, která by měla být dodržována neustále.