(Obsah převzatý z kapitoly Do divočiny – Technologie pro otevřené vzdělávací zdroje)

Dostupnost je poskytování obsahu a služeb způsobem, který je nejvhodnější pro konkrétní uživatele, bez ohledu na to, jaké prostředky jim chybí, aby se mohli plně zapojit. Rozumný design založený na znalostech uživatelských potřeb (a odpovědnosti poskytovatele) by měl odstranit všechny významné překážky.

 

Proč je dostupnost důležitá

Dostupnost je pro projekt produkce skutečně „otevřených“ vzdělávacích zdrojů naprosto zásadní. Smyslem „otevřenosti“ je dostupnost. „Otevřenost“ je třeba vnímat v širším sociálním smyslu, nikoli (jak se často děje) pouze geograficky. Pokud výstupy nesplňují požadavky na odpovídající dostupnost, nebudou „otevřené“ dokonce ještě dříve, než opustí budovu a je zahájen pokles jejich udržitelnosti.

Hlavní filozofií otevřených vzdělávacích zdrojů je maximalizovat příležitosti pro ostatní, aby se mohli zapojit, a to nejen jako příjemci, ale také jako potenciální přispěvatelé. Aby byl zdroj přijat (to jest použit „tak, jak je“) nebo upraven, tedy vylepšen, rozčleněn nebo zahrnut do jiných zdrojů) jinou institucí, musí být atraktivní z hlediska jeho obsahu a norem. Dostupnost však nesmí být obtěžující nebo omezující. To je její nejzákladnější společný jmenovatel. Je třeba pečlivě dbát na to, aby nevznikaly nechtěné překážky a poskytnout alternativní cesty nebo vylepšení. Jednoduchým příkladem může být pouhé poskytnutí obrázků – pro někoho bude možná obtížnější získat například snímky z elektronového mikroskopu pořízené při výzkumu, které by mohly mít v případě snadné dostupnosti pro daný subjekt velkou hodnotu. Hned, jak to je možné, je třeba vzít do úvahy možné problémy. Popis musí být přesný a stručný (nikoli jen ukázat, ale i vysvětlit), s určitou mírou autentičnosti. Licence materiálů musí být vhodná nikoli jen pro opakované použití, ale i pro editaci nebo anotaci pro širší publikum, včetně lidí s omezeními, a to nikoli jen jako možnost, ale i jako jistota, protože základní filozofií je otevřenost pro všechny. Z těchto důvodů se někteří domnívali, že před zpřístupněním širšímu publiku je třeba věnovat pozornost dalšímu potenciálnímu využití. To není „chlubení“, to je nezbytné pro OVZ. Popis zdroje je proto třeba udělat tak, aby byl vhodný pro posluchače rádia nebo podcastů, aby tak automaticky vyhovovaly osobám se zrakovým postižením. Je-li klíčovým prvkem zdroje metadat kvalitní popis, je mnohem pravděpodobnější, že osloví širší publikum a přiblíží se k cílům projektu, do kterého je zdroj zahrnut. Dalším jednoduchým příkladem je využití video přepisů. Je mnohem jednodušší přeložit je do jiných jazyků a vyhledat. S dobrým popisem (usnadňujícím dostupnost) je vyprávění často mnohem více zaměřené na téma a pro všechny je tak výstup mnohem kvalitnější.

Program přiblížení k dostupnosti

Aby projekt splňoval požadavky na dostupnost, je třeba vzít do úvahy uživatele s omezeními jako skupinu rovnoprávnou s ostatními „studenty“, kteří budou pravděpodobně uvedeni v zadání projektu. Projekt by měl předpokládat, že označení „studenti“ je dostatečné díky širokému obsahu tohoto pojmu. Díky označení „studentů s omezeními“ jako samostatné skupiny se lze zaměřit na jejich specifické potřeby. Vyřešením problému pro tuto skupinu studentů zároveň dojde zároveň k vylepšení podmínek i pro ostatní studenty, tedy dva úkoly se spojí v jeden.

Pro mnoho projektů bude často efektivnější nejprve vytvořit zdroje a až poté řešit dodatečné požadavky na „speciální potřeby“, ať už pro potřeby zrakově či sluchově postižených, nebo studenty s poruchami učení, jako je dyslexie. Plánování tohoto zpětného přizpůsobování je snadnější, protože žádný plán není. Toto řešení však bude náročnější z hlediska potřebného času a úsilí a obtížnější s blížícím se koncem lhůty pro dokončení projektu, kdy se pomalu vyčerpávají zdroje financování i zaměstnanci. Přístupnost není proces jemného ladění, jde o konstrukční princip. Neexistuje žádný důvod, proč by to všichni zúčastnění neměli chápat. Mnohem jednodušší je proto věnovat už při vývoji určitou pozornost těmto otázkám a uvědomit si, tak bude mnoho překážek a problémů odstraněno dříve, než narostou do nepřekonatelné velikosti.

O řešení většiny problémů s digitálním šířením existuje mnoho zdrojů informací v síti JISC, včetně JISC TechDis, kde pedagogický přístup k aplikaci včetně dostupnosti technologií pomáhá vysvětlit otázky, jimiž se zabývá. Všimněte si, že zkušenosti v jednom sektoru vzdělávání mohou samy o sobě tvořit OVZ pro jiné. Má-li být zdroj užitečný, nesmí obsahovat zbytečná omezení. Překážky struktur vysokoškolského vzdělávání budou samozřejmě obcházeny.

Požadavky na podávání zpráv pro projekty musí zdůraznit význam dostupnosti pro širší využitelnost a udržitelnost projektu nebo iniciativy. Je proto doporučena taktika „Výzvy, problémy a výhody dostupnosti“:

• Výzvy: Jaké problémy mohou mít lidé se zrakovým nebo sluchovým postižením nebo motorickými poruchami? Jaké jsou alternativy?
• Problémy: Byli lidé s omezeními zahrnuti do uživatelského testování? Došlo k nějakým situacím, které vyžadovaly zvážení a rozhodnutí ohledně úprav potřebných k tomu, aby zdroje zůstaly dostupné? Poskytlo uživatelské testování využitelnou zpětnou vazbu?
• Výhody: Jak byla během projektu zlepšena dostupnost? Jaké budou širší přínosy? (např. dostupnost na mobilních zařízeních nebo výhody pro studenty ESOL (angličtina pro cizojazyčné studenty), nebo rozšířená použitelnost)?

Termín „postižený student“ může být zavádějící, protože vzbuzuje v podvědomí pochyby o schopnostech studenta. Termín „student se zdravotním postižením“ tento problém odstraňuje. Zařízení pro sběr, vyhodnocení a syntetizaci poznatků je ovlivněno jen zřídka, jsou-li použity vhodné technologie (často levné a dostupné). S odpovídající podporou mohou studenti se zdravotním postižením dosahovat stejných výsledků jako kterýkoli jiný student.

Mnoho softwarových řešení pro usnadnění přístupu je k dispozici jako FOSS – Free and Open Source Software. Lze ho volně stáhnout a používat zdarma, často bez nutnosti nákladné technické instalace, je-li použit z paměťové karty nebo flashdisku. Bez odpovídajících úprav prostředí (včetně oprávnění k ovládání softwaru) studenty omezujeme sami. OVZ projekty, které odkazují na doporučené FOSS nástroje podpory, mohou často pomoci interním i externím uživatelům. Existuje mnoho zdrojů, které jsou k dispozici prostřednictvím JISC TechDis zdrojů a které pomáhají se zlepšování dostupnosti. FOSS zdroje, techniky a technologie, nástroje, které pomáhají ověřit výstupy. Sim-dis2 umožňuje autorům představit, jak se bude obsah zobrazovat uživatelům se zdravotním postižením a Accesibility Passport3 pomáhá tvůrcům zkontrolovat, zda vzali do úvahy všechny potřeby.

Problémy

V předběžné „Fázi jedna“ britského programu OVZ se mnoho projektů snažilo zpřístupnit své výsledky, avšak často bylo obtížné vyzdvihnout výhody takového přístupu, protože byly považovány „za samozřejmost“ e nebyly dostatečně zdůrazněny. Odhalil to průzkum, který provedla Anna Gruszczynska, a jehož cílem bylo zjistit jak vložený přístupnost jako proces návrhu byl v rámci UK OVZ. Gruszczynska poznamenává, že dostupnost posuzuje většina respondentů, ve výstupech je méně patrná a „zřídka uvedená, nebo zahrnutá do pracovního postupu projektu“. Pro řešení problému je třeba ho přesně pojmenovat a oznámit, aby z toho měly výhody všechny zúčastněné strany.

Budoucí směry

V budoucnu budou informace o dostupnosti zdroje očekávanou součástí přidružených metadat, možná jako součást iniciativ nebo vývojářských komunit v jiných zemích, například Merlot.org6, pro zdůraznění tohoto profesionálního přístupu. Vydavatelé také spolupracují s JISC TechDis na vytvoření rámce pro usnadnění přístupu v rámci EDItEUR7. Přicházejí-li metadata spolu s paradaty vygenerovanými společenstvím (využití dat o výukových zdrojích zahrnujících pedagogický kontext odvozených z činnosti pedagogů a studentů), mohou být řešeny nové možnosti využívání zdrojů a maximalizovány jejich výhody. Přístup pro všechny je dosažitelný a udržitelný, pokud víme, co chceme a dokážeme se shodnout na tom, jak toho dosáhnout.

Dostupnost je součástí návrhu, kterou je třeba řešit včas. Explicitní zahrnutí dostupnosti do testování a hlášení výrazně zlepší využitelnost výstupů a odkazy na příslušné nástroje podpory FOSS mohou rovněž pomoci. Informace o dostupnosti jakou součást zdrojů metadat mohou potenciálním uživatelům pomoci vysvětlit, jak OVZ co nejlépe využít.

Další zdroje

• JISC TechDis je poradenská služba pro začlenění a usnadnění (http://www.jisctechdis.ac.uk/)
• JISC TechDis Accessibility passport (http://www.accessibilitypassport.org/)
• Gruszczynska, A. (2012). Problémy týkající se dostupnosti OVZ a jejich význam pro praxi opakovaného použití/využití (http://www8.open.ac.uk/score/files/score/file/Anna%20Gruszczynska%20SCORE%20Fello wship%20Final%20Report%20-%20web%20version.pdf)
• Dublin Core Metadata Initiative Access For All rámec (http://dublincore.org/accessibilitywiki/AccessForAllFramework)
• Merlot OVZ a dostupnost (http://oeraccess.merlot.org)