Vznik a vývoj otevřených vzdělávacích zdrojů

Jak pedagogové, tak instituce musí pochopit oblast otevřeného vzdělávání. Jako pedagog se sám musíte seznámit pravidly a postupy své instituce. Můžete začít hledat alternativy k pochybným zdrojům v úložištích OVZ, mluvit s uživateli OVZ a nebo se zapojit do diskuze o OVZ. Sledujte, co je obsahem a zda byste mohli něco použít nebo přepracovat, a promluvte si s kolegy o jejich názoru.

Jakmile jste se rozhodli pro vývoj OVZ, je třeba přemýšlet o strategii pro posun vpřed. Úspěšné přístupy používají následující myšlenky:

  • Zdroje se vyvíjejí postupně a k dispozici jsou i generické verze.
  • Každá součást OVZ, například obrázek nebo text, mohou být zdroji OVZ a mohou být sdíleny.
  • Potenciální OVZ pravděpodobně již máte – jakýkoli prostředek, který používáte a který není chráněn autorskými právy, může být OVZ.
  • Není nutné být e-learningový génius, abyste mohli vytvářet OVZ. I powerpointová prezentace může být OVZ.
  • Jakmile je zdroj vyvinut, stačí ho zařadit pod otevřenou licenci (http://creativecommons.org/choose/).
  • Vytvářejte prostředky už od počátku s tím, že budou uvolněny jako OVZ, abyste neporušili autorská práva třetích osob. Je to snadnější, než zdroje následně upravovat.

Při vytváření OVZ budete muset:

  • kontrolovat licence,
  • označit autora a zahrnout prohlášení o zřeknutí se práv,
  • pokud se práce zadrhne, lidé pracující otevřeně mají tendenci pomoci,
  • sdílejte, co jste vytvořili,
  • sdílejte, co jste se naučili.

OVZ v dokončeném stavu může být někdy obtížné znovu použít. Často se stane, že samostatné součásti nebo prvky OVZ mají větší potenciál pro opětovné využití.

Ohledně této otázky již probíhá určitý výzkum. Megan Beckett ze Siyavula navrhuje, aby „při vytváření/autorizaci/agregaci OVZ/otevřených učebnic pro opakované použití bylo posledním krokem jejich rozdělení na jednotlivé součásti umožňující snadné a dostupné remixy (tj. vytvořit a rozdělit). (http://meganbeckett.wordpress.com/2014/04/25/oer-make-up-then-break-up/)

Dalšími myšlenkami je využívání http://coursefork.org/ jako druh „GitHub“ OVZ.

Na tuto oblast se zaměřuje Projekt myšlenek otevřeného vzdělávání „Open Educational Ideas project“. Ten uvádí, že jedním z hlavních problémů opětovného použití OVZ je jejich celkový stav: „To, co jasně chybí, je vědomí, že vzdělávací příležitosti musí vytvářet sami pedagogové. Tento koncept nazývaný ´emocionální vlastnictví´ popisuje, jaký druh emocionálního/citového vztahu má pedagog k určitým prostředkům. Syndrom „not invented here“ (nevynalezeno u nás) má v oblasti vzdělávání možná ještě větší význam.“

Pokud jste se rozhodli vyvíjet OVZ, je dobré znát některé z největších problémů. Třemi nejvýznamnějšími faktory, které budete muset vzít v úvahu, jsou otázka autorských práv, kontrola kvality a udržitelnost vyvinutých OVZ.

Plánování do budoucna by mělo pomoci s řešením problémů ohledně autorských práv a udržitelnosti. Začněte dobrou definicí specifikací a testováním obsahu jak učiteli, tak studenty. To by mělo pomoci se zabezpečováním kvality.

 

Výzvy

Hlavním problémem při vytváření OVZ je nastolení rovnováhy mezi jednoduchostí jako požadavkem pro pedagogy a složitostí jako požadavkem pro vývojáře. Řada dalších otázek, na které můžete narazit, je uvedena níže.

 

  • Dříve, než prostředky zařadíte pod otevřenou licenci, se ujistěte, že máte příslušná oprávnění. Zamyslete se, jaký druh metadat bude relevantní a zahrňte pouze tato data. Ujistěte se, že máte souhlas všech zúčastněných stran.
  • Neignorujte autorská práva (např. výkon práva a ochranu údajů). Zahrňte do pravidel prohlášení o vzdání se práv.
  • Pečlivě promyslete autora.
  • Dělejte, co sami požadujete. Tam, kde je to možné, využívejte prostředky, které již máte.
  • Podporujte opakované použití a využívání.

Pedagogové potřebují editor, který je jednoduchý a snadno ovladatelný, jinak ho nebudou používat. Vývojáři potřebují k dosažení požadované funkčnosti určitou úroveň komplexnosti.

Dirk Uys z P2PU vysvětluje: „Myslím, že problém má dvě části. První je poskytnout nástroj, který je snadno ovladatelný. Druhá část je naučit uživatele více o médiu, které používají. Bez využití druhé části bychom jen poskytovali nástroje, aniž bychom motivovali pedagogy. Otázky, které si kladu, znějí: jak se naučit více o médiu bez odvádění pozornost od krátkodobých cílů vytváření/remixování části obsahu a bez odrazování uživatelů?“

Další otázku, kterou pokládá Raniere Silva, je jak se naučit více o médiu bez odvádění pozornost od krátkodobých cílů vytváření/remixování části obsahu a bez odrazování uživatelů.

Některá z navrhovaných řešení představují díky své technické povaze pro většinu pedagogů překážky v tom, aby své materiály sami publikovali. Mnozí lidé tvrdí, že nástroje pro remixování by vlastně jen měly usnadňovat „kopírování a vkládání z jednoho místa na druhé“.

Další výzvu představují licence, které stejně jako technické formáty mají vliv na pohyb výukových materiálů. Kontrola verze může rovněž způsobovat problémy, a výhody použití systému kontroly distribuované verze oproti centralizovanému systému.

Existují také problémy s nástroji, kdy je uživatel omezen vlastnostmi editoru. Mělo by být možné použít git a umožnit uživateli zvolit nástroj pro konverzi do HTML, aby mohl použít editor, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám. Například pro učitele K-8 je lepší editor WYSIWYG, zatímco pro matematicky vzdělané učitele může být vhodnější editor LaTeX a pro technicky vzdělané učitele pak notebook IPython. Otázkou je také matematický značkovací jazyk, který do jisté míry řeší editor.

 

Michael Chesterman uvádí argumenty pro použití ePubs. Vysvětluje, že většina OVZ je sdílena osobou/týmem, který je vytváří a že on-line kurzy, hromadné otevřené online kurzy (MOOC) a úložiště OVZ jsou stále častěji místem, kde jsou OVZ společně vytvářené jako blogy pomocí nástrojů wysiswyg, jejichž výstupem jsou HTML stránky. Specifické formáty, jako je Scorm a standardy metadat jako je LOM jsou příliš těžké pro vlastní vydávání. ePubs je nevhodnějším kandidátem umožňujícím import a export OVZ do těchto platforem a poskytujícím nám svobodu měnit a mixovat úložiště. Nebezpečí EDUPUB spočívá v přílišné komplexnosti pro pochopení. Tvrdí, že bychom se neměli soustředit jen na interaktivitu, ale nejprve pracovat s jednoduchými elektronickými publikacemi (ePubs) a používat webové principy „progresivního vylepšování“ a tím přinášet do OVZ více interaktivity. Poukazuje na to, že exportované elektronické publikace dobře fungují na mobilních zařízeních. Matematika na webu a v elektronických publikacích nicméně přináší mnoho otázek. Matematický značkovací jazyk W3C je doporučen pro vkládání matematických zdrojů na webové stránky a přijímání prostřednictvím EPUB3. Hlavním problémem je, že ho podporuje jen několik prohlížečů a čteček. Prohlížečem s nejlepší podporou matematického značkovacího jazyka (MathML) je Firefox. Nepodporuje však mnoho důležitých funkcí. iBooky podporují části specifikací matematického značkovacího jazyka, avšak v současnosti nejsou k dispozici elektronické čtečky s takovou podporou. Téměř všechny webové stránky vyžadující matematiku používají nějaké chráněné řešení, například MathJax, a tento přístup přináší problémy, hlavně pro elektronické publikace. Dalším problémem je, že není snadné psát matematické symboly. Někdy potřebujete, aby uživatelé znali LaTeX nebo jiné editory, a jindy uživatelé musí volit „jistotu“ v podobě WYSIWYG editoru.

Pat Lockley tvrdí, že většina opakovaného použití OVZ probíhá formou odkazů. S touto praxí přichází obrovský problém nefunkčních odkazů. Zejména to platí v oblasti, kde jsou OVZ online jen tak dlouho, dokud přicházejí finanční zdroje. Příkladem je coursefork.org, který skončil dříve, než vůbec začal. Propojení na platformu, která zve uživatele na stránky bez obsahu, který by je na stránkách udržel, je skutečný problém. Přenositelnost dat by měla zmírnit problém tak, aby uživatelé platformy mohli svá data alespoň archivovat a nahrát je někam jinam. Ideální je podpora opakovaného použití/remixu. Tam, kde to licence dovoluje, by měli uživatelé HTML stránky uložit a importovat je na dlouhodobější komunitní úložiště OVZ, které bude fungovat déle. Je možné, že by pomohlo pracovat s URL adresami nebo zrcadlením stránek (například formou LOCKSS).

 

Další zdroje

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *