Sedm způsobů, jak v roce 2018 zachránit snahy o reformu autorského práva EU
https://www.communia-association.org/2018/01/08/seven-ways-save-eu-copyright-reform-effort-2018/
Reforma autorského práva EU se projednává třetím rokem. Zde je seznam potřebných požadavků (naléhavost situace ospravedlňuje přemíru vykřičníků):
- Právo nakladatele musí zaniknout!
- Skutečnou právní jistotu pro vytěžování dat a textu!
- Žádné filtry nahrávaného obsahu pro online platformy!
- Funkční autorské právo pro vzdělávání!
- Evropské kulturní dědictví budiž nyní online!
- Žádná další nezadatelná práva na odměnu!
- Zohlednění skutečně panevropských práv uživatelů!
Jak nové evropské internetové právo ohrožuje svobodu projevu
David Kaye, zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názoru a projevu, píše na webové stránce Forreign Affairs o právních a technologických společnostech, které vyvíjejí nástroje a omezení pro platformy. Tato opatření by měla dopad na projev na síti.
Cena za takové soukromé nástroje, které navíc musí zpracovat velké množství dat potřebných pro efektivní práci vyhledávačů, bude taková, že nade vši pochybnost vyřadí z klání start-up společnosti a inovátory vyvíjející vyhledávače. Kolbiště tak s přehledem ovládne Google.
Komise vzkazuje vědcům: přestaňte svými fakty a výzkumy mařit naše plány s autorským právem!
https://juliareda.eu/2017/12/jrc-paper-copyright/
Evropská komise potlačuje výzkum o vydavatelstvích, za nějž ale zaplatila – očividně proto, že výsledky nemluví ve prospěch návrhů, jak by si komise přála. Tohle je politická korupce a zcela odporuje politice založené na důkazech, již komise údajně praktikuje.
Filtry nahrávaného obsahu jsou překonány
http://copy-me.org/2017/12/upload-filters-already-broken/
Webová stránka Copy me získala grant v rámci kampaně Create Refresh a vyrobila pěkné tříminutové video o tom, jak současné filtry beztrestně cenzurují a odstraňují legální obsah.
Znát své meze: revize kanadského autorského práva v době technologických převratů
Úvodník Michaela Geista o kanadské reformě autorského práva: „ ačkoliv jsou reformy autorského práva často reakcí na převraty na trhu, právo není vždy nejlepším nástrojem pro řešení současného stavu a nové situace, k níž došlo vlivem technologií. Ministři podotýkají, že mnoho otázek přesahuje právní rámec. Z toho plyne, že snahy používat právní nástroje ke zbrždění tržní dynamiky mohou ve finále poškodit zainteresované strany, jimž by mělo právo naopak pomáhat.“
Austrálie – pokrok australské reformy autorského práva za rok 2017
http://digital.org.au/content/today-disability-access-amendments-copyright-act-come-force-1
V otázce reformy autorského práva udělala Austrálie v roce 2017 velmi výrazné změny směrem k lepšímu. Novela zákona CADM (The Copyright Amendment Disability Access and Other Measures Act, jehož cílem bylo mimo jiné zprostředkovat materiály chráněné autorským právem i osobám se zdravotním postižením) byla představena v červnu 2017 a v platnost vstoupila v prosinci loňského roku. Nový zákon zahrnuje mnohé změny, o než se lidé z oblasti vzdělávání snažili už dlouho. Změny například přináší:
- novou výjimku pro knihovny, sbírky a archivy. Toto opatření nahrazuje původní zmatečné a paradoxní výjimky a odstraňuje (téměř) všechna omezení.
- tolik potřebné zjednodušení zákonných licencí pro vzdělávání. Vzrostla tím efektivita a účinnost jak pro držitele práv, tak pro vzdělávací instituce.
- konec zastaralého pojetí neomezeného autorského práva pro nevydaná díla a ustanovení doby ochrany autorského práva pro díla, jejichž autor není znám.
Zpráva o průhlednosti Facebooku: duševní vlastnictví
https://transparency.facebook.com/intellectual_property/
Z perspektivy autorského práva tady nejspíš nebude mnoho zajímavých informací, jelikož jednotlivé kategorie jsou spíše obecné: zaznamenává se pouze to, zdali byl obsah smazán (jako celek nebo jen jeho dílčí část) či nikoliv, a to na základě systému pro podávání stížností. Ukazuje se, že v období od ledna do července 2017 facebook odstranil 68% nahraného obsahu (celek nebo jen jeho dílčí část) poté, co prostřednictvím svého systému obdržel stížnost na porušení autorských práv.
Dohoda Mercosur a EU o volném obchodu: nevýhodná smlouva pro veřejnou sféru
Evropská unie se zapojila do tajných (jak jinak) vyjednávání se sdružením Mercosur a snaží se prosadit větší omezení práv duševního vlastnictví. Jorge Gemetto z Creative Commons říká, že země sdružení Mercosur by neměly rezignovaně přijmout politiku autorských práv plynoucí z dohody TRIPS-plus výměnou za zmínku o tom, že se budou podporovat práva uživatelů a veřejná sféra.
Jistěže, pokud bude dohoda sdružení Mercorus a Evropské unie o volném obchodu podepsána a vstoupí v platnost, je žádoucí, aby byla k veřejné sféře co nejšetrnější. To by mělo platit i v případě, že dohoda prodlouží dobu ochrany, zvětší rozsah znalostní privatizace a zavede nové postihy. Pokud bude dohoda obsahovat i nějaké nové povinné výjimky, zastánci veřejné sféry ze zemí Mercosur i EU jich využijí. Je ale zapotřebí mít na paměti, že není nikdy výhodné vyměnit značně škodlivá opatření z dohody TRIPS-plus za jiná, méně obecná pravidla, která by veřejné sféře prospěla jen v malé míře.
Koalice na setkání IGF: vlády musí vnést do dohod o volném obchodu více transparentnosti
Koncem roku 2017 se v Ženevě uskutečnilo zasedání Fóra pro správu internetu (IGF). Skupina organizací občanských společností, která dohromady tvoří tzv. Dynamickou koalici pro obchod a internet, vydala v rámci zasedání prohlášení, v němž vyzývá k celkovému zprůhlednění způsobu, jímž jsou jednání vedena. Namátkou několik bodů z daného prohlášení:
- Země by měly během pokračujících jednání o zahraničním obchodu zveřejňovat své vlastní písemné návrhy na nová pravidla ve stejném čase, v jakém se návrhy dostávají k dalším jednajícím stranám.
- Země účastnící se vyjednávání by měly souhlasit s tím, aby se po každém jednacím kole zveřejnil konsolidovaný text zasedání.
- Ministerstva pro obchod by měla jednat transparentně a vydávat záznamy ze svých jednání se zainteresovanými subjekty. Na činnost ministerstev by měl zároveň dohlížet nezávislý komisař pro transparentnost, jež by měl jako statutární orgán povinnost mlčenlivosti a vztahovaly by se na něj standardní zásady mlčenlivosti.
- Vnitrostátní konzultace k písemným návrhům úprav by měly přístupné veřejnosti prostřednictvím veřejné výzvy. Zároveň by měla být organizována veřejná slyšení k relevantním bodům vývoje připravovaných textů.
- Země by měly vytvořit větší rovnováhu ve skladbě poradních orgánů pro obchod. V rámci proaktivních kroků by mělo být složení orgánů rozmanitější se zastoupením různých zainteresovaných subjektů. Orgány by se tak skládaly i ze zástupců uživatelů internetu a organizací, které se věnují lidským právům, rozvoji, médiím, nebo hájí zájmy spotřebitele.
Otevřený přístup v Německu: nejlepší dohoda je žádná dohoda
https://www.timeshighereducation.com/blog/open-access-germany-best-deal-no-deal
„Výzkumníci nejsou tím pádem citliví na ceny (jelikož oni účty za publikace neplatí) a navíc dost často platí, že jim na cenách nesejde. To však není jediný důvod, proč vydávají své práce v předražených žurnálech. Hlavní motivací je publikovat v takových odborných časopisech, u nichž je největší šance, že výzkumníky posunou dál v jejich vědecké kariéře. Vznikl tak začarovaný kruh zavedených prestižních žurnálů, který navíc posiluje sám sebe. Má-li vědec vydat článek, pravděpodobně se uchýlí k těmto žurnálům, což ještě posiluje prestiž daných časopisů. Vydavatelstvím to zase umožňuje dále zvyšovat ceny za předplatné, čímž proudí čím dál více financí z veřejných peněženek do peněženek zainteresovaných subjektů.“
Režimy autorského práva, Creative Commons a (ne až tak) otevřený přístup
https://governancexborders.com/2017/12/18/copyright-forms-creative-commons-and-not-so-open-access/
Výzkumník, ekonom a častý komentátor záležitostí okolo autorských práv Leonhard Dobusch se podíval blíže na jednotlivé kroky, jak vznikají publikace v nezávislém vydavatelství SAGE. Dobusch zjistil, že formulace, pomocné texty a triggery v databázích mohou mít vliv na to, zdali vědci publikují své práce v režimu otevřeného přístupu, či nikoliv.
Proč by měli autoři mít možnost si zvolit nejliberálnější licenci CC BY „jen pokud to vyžaduje instituce financující výzkum“? A proč by měli „všichni ostatní finančně podporovaní autoři […] volit restriktivní licenci CC BY NC 4.0“? Když už nic jiného, licenci by si měli vybírat autoři, a to i vzhledem k tomu, že za doložky otevřeného přístupu lze podle příslušných dohod získat odměnu.“
Napster proti nahrávacím společnostem, Sci-Hub proti vydavatelům, část druhá: Rozdíly
„ Když lidé vytvářeli a šířili nelegální kopie hudebních alb, o peníze nepřicházely jen pokladnice nahrávacích společnosti. Peníze mizely z kapes i hudebníkům, jejichž hudbu prodávaly nahrávací společnosti a kteří dostávali tantiémy z prodeje. (Lze diskutovat o tom, o jaké přesné částky je nelegální kopie připravily. Nikdy se totiž nevědělo, jak velké procento lidí, kteří jsou ochotni si stáhnout alba zdarma z Napsteru, by si je koupilo v legální kopii, pokud by Napter neexistoval.) Totéž ale neplatí pro autory vědeckých článků, jež jsou pirátsky umístěny na repozitáři Sci-Hub.Nakladatelé těmto lidem za články neplatí, takže pirátství se zpravidla jejich peněženek přímo netýká. (Toto se však nevztahuje na odborné knihy pirátsky umístěné na portálu LibGen, sesterském webu Sci-Hubu. Pokles objemu prodeje publikací se finančně na autorech podepisuje přímo.)“
Proč se prodloužení doby ochrany pro Mickey Mouse z roku 1998 nejspíš nebude opakovat?
Americká filmová společnost MPAA (Motion Picture Association of America) a nahrávací společnost RIAA (Recording Industry Association of America) nechtějí retroaktivně prodlužovat dobu ochrany autorského práva.
Dokonce ani někteří tvůrci obsahu nepodporují delší dobu ochrany. Americký svaz spisovatelů The Author´s Guild například „nepodporuje prodlužování doby ochrany autorských práv, a to zejména proto, že mnozí členové svazu využívají přístupu k bohaté a významné pokladnici starších titulů, která je veřejně dostupná,“ jak sdělila webu Ars mluvčí svazu spisovatelů. „Pokud bychom něco podpořili, byl bylo by to spíše zkrácení doby ochrany na délku života autora plus 50 let, pakliže by to bylo z politického hlediska možné.“
Proč?
„Ve vztahu k otázkám autorského práva je tu dnes velký závazek vůči lidem – to se ukázalo po výrazných protestech na síti proti nechvalně proslulému zákonu SOPA (Stop Online Piracy Act) z roku 2012 namířenému proti pirátství na internetu. Tento zákon by nutil poskytovatele internetového připojení vymáhat respektování černé listiny DNS, jež se týká stránek podporujících pirátství. To, že Wikipedie, Google a další velké weby zorganizovaly protestní výpadek, skutečně nebyl dobrý nápad. Z boje proti zákonu SOPA vzešla skupina bojovníků za digitální práva Demand Progress. Toto uskupení dále pokračuje ve své činnosti, hraje klíčovou roli v organizaci protestů a hájí mimo jiné síťovou neutralitu. Podle Meredith Rose, právničky organizace Public Knowledge, byly protesty proti zákonu SOPA „důkazem velké síly“. Tyto nepokoje ukázaly, že „veřejnost se o toto téma skutečně zajímá.“
Autor výběru novinek je Timothy Volmer z Creative Commons, který jej postuje do google skupiny Open Policy Network https://openpolicynetwork.org/
Z angličtiny přeložila: Kateřina Vorlická (kavorlicka@gmail.com)
