Každé sdílení se počítá! Pokračujeme v přinášení pravidelného českého překladu čtrnáctideníku od Timothyho Vollmera z Creative Commons zaměřující se na tvorbu politik spojených s problematikou copyrightu. Autorkou překladů je Kateřina Vorlická (kavorlicka@gmail.com)

Opatrně rozbalujte a uvidíte sami

Nejvyšší soud v USA se bude zabývat případem “přístupu k právu”

Americký Nejvyšší soud oznámil, že se bude zabývat tím, jestli komentovaná verze zákona státu Georgia může být chráněna autorským právem. Otázka zejména zní, zda „je vládní doktrína rozšířená i na dokumenty, které nemají právní sílu, jako komentáře ke sbírce zákonů státu Georgia. Pokud ano, nebylo by možné copyrightem tyto dokumenty chránit.“ Do případu se zapojil také právník a zastánce veřejného přístupu k zákonům Carl Malamud se svou neziskovou organizací Public.Resource.Org.

Redakce The New York Times zveřejnil sloupek, který se přimlouvá za rozhodnutí ve prospěch Malamuda a volného přístupu k státním zákonům Georgie mimo ochranu autorského práva. „Američané si zaslouží  volný a jednoduchý přístup ke všem veřejným záznamům včetně soudní dokumentace. Nejdůležitější ze všeho je ale přístup k právu: na něm závisí demokracie. Nechráněné zákony jsou první krok.“

Delší doba ochrany autorských práv zhoršuje přístup ke knihám

Začátkem června vydala kanadská vláda zprávu se 36 doporučeními, která podporují vyváženější nastavení autorského práva. Jeden z bodů kritizuje prodloužení ochranné doby copyrightu v Kanadě, což představuje dobu života autora + dalších 50 let (pokud by k prodloužení v důsledku obchodní dohody  USCMA mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou přece jen došlo, stalo by se tak pouze za podmínky, že by to zahrnovalo registrační povinnost platnou 20 let).  Výzkumníci Jacob Flynn, Rebecca Giblin, and Francois Petitjean nedávno uveřejnili studii, která zkoumala, zda je prodloužení doby ochrany skutečně nezbytnou motivací pro vydavatele, aby pokračovali v investicích za účelem většího  zpřístupnění knih. Toto tvrzení již bylo vyvráceno minimálně v USA, ale Flynn se svými kolegy studii rozšířil i na dostupnost knih v e-knihovnách na Novém Zélandu, v Kanadě a Austrálii.

„Co jsme zjistili? V Kanadě a na Novém Zélandu (režim veřejné dostupnosti) mají přístup k více knihám a za příznivější ceny než v Austrálii (autorské právo) a v USA (kombinovaný systém). Navíc vydavatelům pravděpodobně nedělá problém předhánět se mezi sebou ve vydávání oblíbených titulů. Smutnou, ale nikterak překvapivou zprávou je, že od 59% zkoumaných autorů, které považujeme za “důležité pro kulturu”, neměli v e-knihovnách k ani jedno dílo, a to v žádné ze zemí bez ohledu na režim copyrightu. Důvodem je to, že i nejkratší doba ochrany daleko přesáhne délku komerčního života knihy na trhu (ačkoliv svou kulturní hodnotu si kniha zachovává i poté).“

Odkazový rozcestník

• Světová organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) organizuje regionální konference, během níž se probíraly výjimky a omezení práva autorského pro knihovny, vzdělávání a výzkum. Přestože první debata v Singapuru, se nesla v relativně otevřeném a produktivním duchu, druhá konference uspořádaná v Nairobi ukázala, že WIPO ve skutečnosti nezajímá názor zastánců veřejného přístupu a místo toho se stará jen o vlastní agendu. Výňatek ze zprávy na blogu info.justice: „Nejenže byli vyloučeni ze schůzky vedoucích představitelů copyrightu s nakladateli. Podle svých slov se nemohli zástupci knihoven, vzdělávacích a výzkumných institucí ani plně zapojit do workshopů o výjimkách a omezeních. Jakmile vznesli náměty a poukázali na potřebu vytvořit mezinárodní nástroje, které by vyřešily komplikace plynoucí nejen z rozdílných systémů v jednotlivých státech, předsedové konference poznámku zamítli s tím, že je mimo projednávané téma.“
• Členské státy EU pokračují v implementaci Směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Nizozemská vláda je napřed a předložila svůj návrh zákona, který by Směrnici provedl. Zároveň vláda uspořádala veřejné konzultace. Pozoruhodné je, že se konaly právě uprostřed letních prázdnin. Communia napsala o jednom z plusů reformy autorského práva. Tím je článek, jenž zaručuje, že digitální reprodukce veřejných děl musí zůstat veřejným majetkem. Přesto zůstává mnoho záležitostí, které je třeba vyřešit, aby členské státy provedly směrnici správně. Ještě důležitější bude řešení sporných otázek, jakými jsou například práva vydavatelů nebo filtry nahrávaného obsahu.
• Po bezmála 20 letech vyjednávání dospělo latinskoamerické sdružení Mercosur a Evropská unie k dohodě o volném obchodu. Jako obvykle má tato dohoda dalekosáhlé důsledky a zahrnuje i ujednání o správě duševního vlastnictví včetně autorského práva. Stejně tak nepřekvapí, že dohoda se projednávala a uzavřela v tichosti jen za minimálního přispění občanské společnosti a veřejnosti. Aktuálně je jediným dostupným materiálem shrnutí, které vyzdvihuje hlavní zásady dohody. Nějaký čas jsme jednání sledovali a přinášíme nejnovější rozbor ujednání o autorském právu z dubna 2018, který jsme vytvořili na základě části uniklého návrhu, jenž se zabýval právě duševním vlastnictvím.
• V květnu udělali zástupci členských států UNESCO důležitý krok pro otevřené vzdělávání – přijali Doporučení 2019 o OER. Tento dokument obsahuje i jednohlasný souhlas s projednáváním tématu na další Generální konferenci. Doporučení mají za cíl zlepšit definice otevřených vzdělávacích zdrojů a otevřených licencí. Dále vyzývají členské státy, aby nechávaly přeložit otevřené licence, přijaly přísnější standardy ochrany soukromí, více podporovaly reformu copyrightu pro protexty a rozšířily omezení a výjimky ve prospěch vzdělávání
• S ohledem na to, že členské státy nyní provádějí nařízení přijaté směrnice o copyrightu, Paul Keller sepsal shrnující vysvětlení, jak unijní reforma autorského práva ovlivní evropské instituce kulturního dědictví.
• Deník New York Times uvedl, že Google aktuálně vydělává ročně na zpravodajství 4,7 miliardy dolarů. To nepochybně vypadá, že jsou tato čísla nereálná, nebo minimálně hrubě extrapolovaná. Ve skutečnosti ale přesně z toho důvodu požadovali nakladatelé zvláštní práva pro tisková vydavatelství a v Evropě se jich i dočkali. Mají pocit, že jim Google ujídá z talíře, ačkoliv pravdivější verze příběhu je taková, že Google k nim přeposílá miliardy kliknutí. To se přesně vyplynulo najevo v předchozích experimentech s právy vydavatelů v Německu. Nakladatelé rychle prozřeli a nabídli Googlu bezplatnou licenci k uveřejňování jejich příběhů v Google News, jelikož si uvědomili, že je to pro ně výhodné.

Nad čím zůstává rozum stát

Na streamovací stránce Kanopy se platí i za takovou chviličku, jakou je 30 vteřin filmu. Jestliže film sledují tři běžní diváci, vyjde to na 150 dolarů. Za rok. A pak začnete nanovo.“

V USA představil senátor za republikánskou stranu Josh Hawley zákon Ending Support for Internet Censorship Act, který by radikálně změnil současný koncept zajištění odpovědnosti ve prospěch internetových platforem, který je stanovený v zákoně CDA, Oddíl 230. Server TechDirt označil návrh zákona za „tak překvapivě hloupý a zjevně protiústavní, že vyvolává otázku, zdali je Hawley skutečně ústavním právníkem.“

Kalendář akcí aneb hajdy z gauče

• 14. – 18. srpna 2019, Stockholm – konference  Wikimania

• 21. – 27. říjen 2019 – celosvětový Týden otevřeného přístupu