Unikají zisky při porušování autorských práv na internetu? Zašantročená studie ukazuje, že to není prokazatelné.

 

Otevřený přístup ke vědě
Skupina výzkumníků zveřejnila návrh základních pravidel vědeckého společenství. Druhé pravidlo zní: Výzkum a vědění by měly být volně dostupné a k užitku všem. To znamená, že:
1)  společenství musí být už samo o sobě otevřené všem a 2) data a vědecké výstupy musí být tzv. FAIR*, tedy vyhledatelné, dostupné, interoperabilní a znovu použitelné jak pro člověka, tak pro strojové zpracování.
* (findable, accessible, interoperable and reusable)

Elsevier si chce vytvořit svou vlastní wikipedii, čímž by se uživatelé pohybovali stále na rozhraní vydavatelství a nehledali na internetu. Zároveň vydavatelství uveřejnilo prohlášení o přechodu ze zelené cesty otevřeného přístupu ke zlaté. Vedoucí vydavatelské činnosti OECD Toby Green na to reagoval ve stručnosti: Jestliže existuje odvětví průmyslu, které je už ze své podstaty zcela globální, je to vědecká publikační činnost. Není žádnou novinkou, že čím dál častěji se na vědeckých článcích podílí více autorů z různých zemí. Výsledné články jsou poté častěji citovány, takže je zcela určitě nesmysl, že by jeden článek byl přístupný v Evropě, ale nikoliv v Austrálii. Regionální přístup by navíc pouze zvýraznil rozdíly mezi bohatými a chudšími, což musí být nepřijatelné vzhledem k době digitálních technologií, které téměř s nulovými náklady překlenují rozdíly

Na setkání ministrů v Itálii u příležitosti „Týdne inovací“ zemí G7 vydali ministři pro vědu a výzkum tuto zprávu. V ní je zdůrazněno následující: Uznáváme, že rozvoj informačních technologií, digitalizace a široká dostupnost dat, stejně jako snaha dále posouvat hranice vědy a potřeba řešit komplexní společenské a ekonomické otázky, postupně mění způsob bádání ve vztahu k pojetí Otevřené vědy. Souhlasíme s tím, že mezinárodní strategie může tuto přeměnu urychlit a zjednodušit. Tato strategie by se měla zaměřit zejména na dvě oblasti. Zaprvé, pobídky k otevření výzkumného ekosystému: hodnocení profesní dráhy výzkumníků by mělo zohledňovat a odměňovat činnosti související s otevřenou vědou. Zadruhé, zbudování infrastruktury pro optimální využití vědeckých poznatků: všichni výzkumníci by měli mít možnost ukládat, získávat a analyzovat vědecké poznatky z různých disciplín a koutů světa. Poznatky by měly splňovat „FAIR“ pravidlo, tudíž být  vyhledatelné, dostupné, interoperabilní a znovu použitelné.

 

Dohody o volném obchodu

S pomocí několika skupin Creative Commons vydali rozbor politiky. Analýza se věnuje některým otázkám autorského práva, které byly v kapitole o duševním vlastnictví součástí návrhu dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a latinskoamerickým sdružením Mercosur. Zaměřili se na oblasti, které by byly v dnešní digitalizované době škodlivé pro veřejnou sféru, kreativitu, sdílení a uživatelská práva. Rozbor je k dispozici také ve španělštině a portugalštině.

Vyjednávání mezi státy NAFTA je nadále obestřeno temnotou. Poslední schůzka se odehrála v Ottawě. Jakkoliv je zjevné, že se o otázkách duševního vlastnictví jedná, zatím není jasné, zda se již pracuje s nějakým psaným dokumentem. Ani pokud by takový materiál však existoval, nedostal by se na světlo jinak než únikem informací. Doslechli jsme se, že vyjednávači by mohli přistupovat k části dohody NAFTA o duševním vlastnictví, aniž by brali příliš v potaz „rovnováhu autorského práva“ zmiňovanou v TPP. Doufejme, že Kanada odmítne snahy o stupňující se ochranu duševního vlastnictví, a to včetně prodloužení doby ochrany autorského práva navržené v rámci TPP, kterou by NAFTA mohla také zvažovat. Kanadské zákony autorského práva se vztahují na dobu života autora a následujících 50 let po jeho smrti. (Oproti tomu v USA se jedná o 70 let po smrti a v Mexiku dokonce o 100.)

Největší kanadská telekomunikační společnost Bell vyzývá k drastickým opatřením s cílem posílit ochranu autorského práva ve skupině NAFTA. Tyto kroky by měly zahrnovat i blokaci webových stránek a zavedení trestní odpovědnosti za porušení autorského práva pro komerční účely.

Matt Schruers z projektu DicCo kanadské agantury CCIA, která má za cíl přinášet převratné inovace v oblasti politických strategií a soutěžení, vypracoval skvělou analýzu situace autorských práv ve skupině NAFTA. Jedná se zejména o postoj zástupců průmyslu k bezpečným přístavům a „rovnováze“ autorského práva.

Tohle není vtip – obchodní lobbistické skupiny (včetně zlovolné americké organizace ALEC, údajně nestranné a neziskové skupiny sdružující zákonodárce a zástupce soukromého sektoru) napsaly dopis adresovaný vyjednávačům NAFTA. V textu prohlašují, že rovnováha autorského práva porušuje Všeobecnou deklaraci lidských práv.

Unijní reforma autorského práva

Dva výbory Evropského parlamentu, LIBE (pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci) a JURI (pro právní záležitosti) zatím parlamentu nedodaly své stanovisko k návrhu na změnu směrnice o autorském právu. Zatímco Evropa přešlapuje na místě a čeká na jejich vyjádření, členské státy začaly jednat. Německo a dalších šest členských států vzneslo dotazy na právní službu komise ohledně zákonnosti Článku 13 navrhované směrnice o jednotném digitálním trhu. COMMUNIA vydala k Článku 13 a politické situaci s ním spojené aktualizované stanovisko.

Evropská aliance pro špičkový výzkum (EARE) podtrhuje důležitost rozvoje politiky v otázce podpory vytěžování dat a textu (text a data mining, TDM). Rozvoj je zapotřebí zejména z pohledu inovací a hospodářského hlediska. Podle současného návrhu komise na změny by sice výzkumné instituce mohly používat TDM, nicméně pouze pro vědecké, nikoliv komerční účely. Zároveň by nevědecké instituce musely žádat o speciální povolení TDM provádět.  Evropská aliance píše: „navrhovaná úprava TDM znemožňuje jakoukoliv evropskou datovou ekonomiku poháněnou evropskými společnostmi. Co se týče zákonného přístupu k veřejným dokumentům, mělo by být lhostejné, zdali informace v dokumentech obsažené zpracuje člověk nebo stroj. Počítače ani algoritmy se nevyžívají v uměleckém ztvárnění děl chráněných autorským zákonem.“ S tím souhlasíme. COMMUNIA se připojila k dalším dvaceti organizacím a podepsala otevřený dopis vyjadřující podporu tomu, aby TDM mohli využívat všichni a za jakýmkoliv účelem. Věnovali jsme se také kompromisnímu návrhu na výjimku pro provádění TDM, který podalo Estonsko. Je to chabý pokus.

Politika založená na důkazech poslaná do propadliště dějin. Evropská poslankyně Julia Reda sdílela minulý týden dosud nepublikovanou zprávu o studii, která se zabývala vlivem porušení autorských práv na prodej tvůrčích děl. Je zjevné, že tendr o provedení výzkumu hospodářského hlediska a smlouvu v hodnotě 360 tisíc eur uzavřela komise v roce 2014. Ačkoliv výsledky výzkumu byly hotové rok poté, nebyly nikdy uveřejněny. Až po opětovaných žádostech s odvoláním na svobodu informací obdržela poslankyně kopii výsledků. Studie staví na předpokladu, že „nedovolené používání materiálů chráněných autorským zákonem snižuje příjmy držitelů práv a tím pádem i motivaci díla vytvářet.“ Přesto však „výsledky studie neposkytují žádný solidní statistický důkaz, že by docházelo vlivem porušování autorských práv na internetu  k přesunu prodejů.”

Komise zahájila veřejnou diskuzi k přezkumu směrnice PSI (Public Sector Information Directive) o opakovaném použití informací veřejného sektoru. Příspěvky lze zasílat do 12. prosince 2017.

Kanadská reforma autorského práva

Kanada provádí po pěti letech nejen legislativní přezkum autorského práva, ale zvláště se zaměřuje také reformování správní rady autorského práva. Tento orgán určuje licenční poplatky společnostem spravujícím autorská práva. Veřejná konzultace probíhala do 10. října. Zde je vyjádření kanadské odnože Creative Commons ke konzultaci.

Reforma autorského práva v Austrálii

Australská vláda shromažďuje zpětnou vazbu ke dvěma návrhům úpravy autorského práva. Oba dokumenty byly podány tento rok, jedná se o úpravu nařízení o autorském právu a pozměňovací návrh zákona o autorském právu (ohledně prostředků technologické ochrany). Komentovat bylo možné od 11. září do 6. Října.

Glyn Moody udělal hezký rozhovor s Delií Browne, čelní představitelkou specializované národní služby, která radí školám v oblasti autorských práv. Tématem rozhovoru byly výjimky pro školy, díky nimž školy mohou za účelem vzdělávání využívat chráněná díla.

Otevřená vládní data

Zákon o otevřených vládních datech prošel americkým senátem jako část zákona schvalující národní obranu (NDAA). Nyní je zapotřebí, aby se sladil s verzí sněmovny reprezentantů a následně dojde k závěrečné volbě. Pokud projde, postoupí k podpisu prezidenta Trumpa. Zákon by zajistil, aby vládní data byla otevřená, dostupná, dohledatelná a použitelná pro potřeby veřejnosti, obchodních společností, novinářů a výzkumníků. V případě schválení by předpis kodifikoval nařízení vlády Baracka Obamy z roku 2013.

DRM opět požírá svět (tentokrát dokonce s požehnáním W3C)

Mezinárodní konsorcium W3C (World Web Consortium) pro vyvíjení webových standardů oficiálně schválilo standardizaci webového prohlížeče videí, který využívá systém DRM (správu digitálních práv). Jedná se o nový standard nazývaný Encrypted Media Extension (EME). Společnost Electronic Frontier Foundation (EFF) na toto rozhodnutí reagovala a vystoupila z konsorcia.

Bonusové čtení

Ruth Coustick-Deal, organizace hájící digitální práva a člen skupiny Open Media, zveřejnila vynikající úvahu s názvem Morálka na příděl: svědčí to, co je dobré pro „inovaci“, také lidským právům? Výňatek z článku: „Víra v takzvanou inovaci, kapitalismem zvolený koncept, není filozofií, která by zaručeně vždy stála na straně práva. Nejedná se o základní zásadu, není to jako právo na svobodu slova nebo na soukromí.”

Z angličtiny přeložila: Kateřina Vorlická (kavorlicka@gmail.com)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *