Pro 89 % učitelů jsou veřejně dostupné informační zdroje inspirací pro zvýšení motivace žáků v hodině, o šest procent méně učitelů je využívá jako podklad pro práci s žáky či k diskusi a 13 % učitelů využívá veřejně dostupné zdroje informací k tvorbě vlastních vzdělávacích materiálů. To je výsledek dotazníkového šetření České televize mezi 362 učiteli.  Celý příspěvek →

Podstatou otevřeného vzdělávání je možnost mít materiály jiných autorů k disposici, stáhnout je, upravit, vylepšit a pak je změněné sdílet dále. Dochází tak k adaptaci kvalitních vzdělávacích podkladů pro požadovaný účel, zohledňuje se věk žáků a studentů či jejich jazykové možnosti. Z této otevřenosti těží ovšem i ti, co se chtějí vzdělávat neformálně – tedy mimo školní lavice. Celý příspěvek →

Označení licence CC naleznete již ve více než miliardě děl, mimo jiné i u grafiky posledního alba Blackstar Davida Bowieho. Důvodem růstu obliby zveřejňování děl pod otevřenou licencí Creative Crommons je srozumitelná kombinace šesti licenčních prvků, kterými autor vyjadřuje vůli, jak dále s dílem (ne)nakládat.

Zveřejněním svého díla pod otevřenou licencí Creative Commons autor sděluje jednoduchá pravidla, jak s dílem legálně naložit. “Autor má jistotu, že bude vždy uváděn jako původce díla  a je jen na něm, co ostatním dovolí udělat se zveřejněnou fotografií, publikací či videem,” říká Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium, která se v ČR stará o licence Creative Commons. K tomu dodává: “Všem licencím je společné, že při užívání nebo přetváření takto licencovaných děl je nutné uvádět údaje o původním díle, jeho autorovi a původu.  Pokud uživatel pravidla poruší, je autor díla chráněn stejně, jako autoři, kteří tyto licence nevyužívají.”

Celá tisková zpráva ke stažení zde.

Poslechněte si reportáž Českého rozhlasu o otevřeném vzdělávání.

Celá reportáž zde.

Jakýkoliv vzdělávací materiál podpořený veřejnými penězi, dotacemi či granty, by měl být všem přístupný pro další využití. Starší i současné dotační výzvy, v nichž se rozdělují evropské peníze, podmiňují jejich přidělení nutností zajistit otevřený přístup k podpořeným vědeckým publikacím či výukovým podkladům. Přesto tato podmínka často není dodržena.

Celý příspěvek →

Snímky Newyorské veřejnou knihovny jsou digitalizované a ve vysokém rozlišení. Nejen díla, na která se přestala vztahovat autorská práva, si teď můžou prohlédnout nejenom lidi na Manhattanu. Najdete mezi nimi botanické ilustrace, starověké texty nebo historické mapy, včetně turistických průvodců pro cestovatele z poloviny 20. století. Knihovna zpřístupnila taky víc než 40 tisíc stereoskopických snímků, 30. léta v New Yorku zdokumentovaná očima slavné fotografky Berenice Abbottové nebo korespondenci Alexandera Hamiltona, Thomase Jeffersona a dalších významných postav Spojených států.

Text je upravený z článku na Rozhlas.cz.

Bez nasazení technologií inkluzi nepodpoříme. Když se podíváme kamkoli za hranice, zjistíme, že téměř všude už pochopili, že nemá smysl se bez technologií o inkluzi plošně pokoušet. Více v článku Bořivaje Brdičky zde.

I přesto, že od úmrtí spoluautora Deníku Anny Frankové Otty Franka neuplynulo ani sedmdesát let, je kniha zveřejněna bez ohledu na uplynutí autorských práv. Se zveřejněním nesouhlasil Fond Anny Frankové, který autorská práva jedné z nejdůležitějších památek na holocaust spravuje.

Amsterodamský soud proto na začátku roku vynesl rozsudek, že Deník Anny Frankové není literární, ale badatelské dílo, což je důležitější než ochrana práv a odkaz Anny Frankové. Proto soud rozsudek zdůvodnil slovy, že dílo by mělo být přístupné co nejširšímu publiku.

Více v článku zde.