Pět úžasných organizací, které chrání a rozšiřují veřejnou sféru

…a další novinky ze světa OER

Týden autorských práv 2018

Creative Commons a několik dalších organizací se zúčastnilo každoročního Týdne autorských práv (https://www.eff.org/copyrightweek-2018), v jehož rámci se uskutečnila řada akcí a diskuzních bloků. Cílem akce je podpora hlavních principů, jimiž by se měla řídit politika autorských práv.

Malá ukázka příspěvků:

  • Pět úžasných organizací, které chrání a rozšiřují veřejnou sféru.

 

Australská reforma autorského práva – je hodně co slavit a na co se těšit

http://creativecommons.org.au/blog/2018/01/australia-copyright-law-reform-update-a-lot-to-celebrate-and-a-lot-to-look-forward-to/

Čelní představitelka australské specializované národní služby, která radí školám v oblasti autorských práv, Delia Browne, informuje o situaci na poli autorských práv a změnách zákona v této oblasti. Změny se budou týkat vzdělávacích institucí, knihoven, archivů, technologických prostředků ochrany, bezpečných přístavů a organizací kolektivní správy. Zároveň se zdá, že Austrálie se konečně vymanila z pravidla, které v zásadě znamenalo, že nevydané materiály mohou být chráněné autorským právem věčně.

Vzdělavatelé volají po lepším rámci autorského práva

https://www.communia-association.org/2018/01/16/educators-ask-better-copyright/

Organizace COMMUNIA poslala společný dopis adresovaný všem poslancům Evropského parlamentu, kteří pracují na reformě autorského práva. Naléhavě žádá, aby v rámci návrhu Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu došlo k lepšímu nastavení výjimek pro vzdělávací instituce. Dopis podpořilo 58 organizací, mezi nimiž najdeme školy, knihovny, univerzity a instituce neformálního vzdělávání. Podporu vyjádřili také jednotlivci – vzdělavatelé a informační specialisté. Budoucnost vzdělávání určuje budoucnost společnosti. V dopise jsou podrobněji vysvětleny požadované změny, které by umožnily využívat chráněná díla ve prospěch vzdělávání.

 

Europoslanci napříč politickým spektrem vzdorují plánu zavést v EU „nástroje cenzury“ jako povinné

https://juliareda.eu/2018/01/censorship-machines/

Poslankyně Evropského parlamentu Julia Reda natočila video, které osvětluje, proč je problematický Článek 13, který tvoří součást navrhované reformy unijního autorského práva a týká se filtrů nahrávaného obsahu. Ve videu vyjadřují své znepokojení i další europoslanci.

Wikimedia: unijní reforma autorského práva zbrzdí volné šíření znalostí

https://www.heise.de/newsticker/meldung/Wikimedia-EU-Urheberrechtsreform-hemmt-die-freie-Wissensverbreitung-3937794.html

Nadace Wikimedia kritizuje Článek 13 o filtrech nahrávaného obsahu, jenž je součástí navrhované úpravy autorského práva EU. Filtry považuje za nepřiměřený zásah do práv na svobodu projevu. Obránci práv spotřebitelů si stěžují na to, že by se vytratila odpovědnost.

Evropská unie ratifikuje Marakéšskou smlouvu

https://twitter.com/Senficon/status/953948450042863616

Po letech odkládání EU konečně ratifikovala smlouvu, která usnadní přístup k autorskoprávně chráněným dílům osobám nevidomým a zrakově postiženým. Europoslankyně Julia Reda ve svém krátkém proslovu uvedla, že „přístup ke knihám není výsadou, nýbrž jedním z lidských práv.“

Sponzoři výzkumu by měli nařídit otevřené citace

https://www.nature.com/articles/d41586-018-00104-7

Zpřístupnit bibliografii článků tak, aby byla volně k nahlédnutí, pro tyto účely nestačí. Aby to k něčemu bylo, musí být otevřené reference ve strojově čitelném formátu a k nalezení v centralizovaném repozitáři. Registrační agentura Crossref, která pracuje se systémem DOI (Digital Object Identifier) a jejímž prostřednictvím dochází k publikaci většiny akademických prací, provozuje takový repozitář od roku 2000. Reference jsou ale volně přístupné pouze v případě, že vydavatel explicitně jejich otevřenost nařídí. Sponzoři výzkumů a výzkumníci by měli požadavek na otevřené citace prosazovat důrazněji.

Vědecké společenství musí stavět na veřejných normách

http://blogs.lse.ac.uk/impactofsocialsciences/2018/01/15/the-scholarly-commons-must-be-developed-on-public-standards/

Pokud nenapřeme společné síly teď, dláždíme si cestu ke světu, kde přístup k poznatkům, často financovaným z daní a sponzorských grantů, bude ještě více závislý na finančních prostředcích jednoho člověka nebo jeho společnosti. Vzhledem k tomu, že člověk je ovlivněn rasou, společenskou třídou a nerovnostmi pohlaví, naše pokračující apatie bude dál udržovat, ba dokonce ještě stupňovat velkou sociální nespravedlnost po celém světě. Uvalování embarga na vzdělanost skrytou za platebními branami, nekřesťanské poplatky za publikace a poplatky za otevřený přístup – všechny tyto skutečnosti v malém přispívají ke zhoubě síťové neutrality ve velkém.

Je tato hackerka vědy ničemnice nebo hrdinka?

https://www.thedailybeast.com/is-this-science-hacker-a-heroine-or-a-villain

Sci-Hub neustupuje, vlastně naopak – jeho obliba roste. V roce 2006 měl repozitář podle svých slov zaznamenat přes 200 000 žádostí za den. Stránka obsahuje více než 64,5 milionů odborných žurnálových článků. V říjnu zkoumal Sci-Hub datový vědec Daniel Himmelstein z Pensylvánské univerzity a zjistil, že v jeho sbírkách se nachází 85,2 procent všech žurnálových článků, které jsou jinak přístupné přes platební brány. Himmelstein dále uvádí, že v repozitáři našel jako volně dostupné 97,3 procent celkového obsahu katalogu vydavatelství Elsevier, největšího vydavatele biomedicínských žurnálů.

 

Inovace, duševní vlastnictví a rozvoj: lepší strategie pro 21. století

http://cepr.net/images/stories/reports/baker-jayadev-stiglitz-innovation-ip-development-2017-07.pdf

Tento článek je sice z července 2017, ale i tak stojí za pozornost. Několik předních ekonomů v něm nabízí svůj názor na to, jak by se dalo sdílet duševní vlastnictví financované z veřejných prostředků.

Jedním z hlavních neduhů inovačního systému ve vyspělých industrializovaných zemích je pokračující privatizace znalostí. Instituce, jakými jsou například soukromé univerzity, jsou podporovány v tom, aby si nechávaly svou práci patentovat a chránit licencemi. To se děje dokonce i v případech, kdy je výzkum formou grantů zcela nebo částečně financován veřejností. Můžeme si to jednoduše ukázat na příkladu amerických Národních institutů zdraví (NIH), které umožňují převratné objevy na poli lékařství. Tyto novinky jsou však následně chráněny licencí nebo je koupí soukromé farmaceutické společnosti. Zvláště v rozvojových zemích se veřejný sektor stále do značné míry podílí na financování výzkumných aktivit, obvykle daleko více než v USA nebo podobných státech.

Rozvojové země by měly usilovat o to, aby plody výzkumu financovaného z veřejných zdrojů zůstaly ve veřejné sféře. Tím pádem by se ve vnitrostátních právních rámcích pro inovace mohly vzít v potaz následující možnosti. Zaprvé, vláda by si měla ponechat právo používat jakýkoliv vynález, na který byť jen částečně přispěla, a podělit se o toto právo s veřejností. Tohle je velmi důležité pro průlomové objevy v lékařství nebo v oboru citlivých technologií, jakými jsou například platformy pro genetické testování. Zadruhé, pokud budou veřejně financované výzkumné aktivity podléhat licencím, vláda by měla upřednostnit režim nevýlučné licence, aby ji mohla využít i veřejnost. Zatřetí, pokud se ukáže, že licenční dohody brání dosáhnout cílů veřejného zájmu, nebo tyto cíle omezují, vláda by si měla ponechat právo takovou licenci zneplatnit či zrušit. Začtvrté, vznik trhu pro výrobek pocházející z veřejných zdrojů by sice měl být podporován, ale přesto by si vláda měla ponechat vymahatelné právo, že zákazník bude mít k tomuto produktu rozumný přístup. V neposlední řadě by vláda měla vytvořit systém finančně hodnocených vědeckých cen, který by vyřešil problém s pokrytím nákladů na první kopii a zajistil, že výrobky pocházející z oceněného výzkumu jsou veřejně dostupné za mezní náklady.

Dramatis Principiis v kanadském dvouměsíčníku Monitor

https://www.policyalternatives.ca/publications/monitor/monitor-januaryfebruary-2018

Kanadská právnička a spolupracovnice Creative Commons napsala článek do žurnálu kanadského centra pro politické alternativy. V příspěvku uvádí: „Při vymáhání autorských práv v kontextu internetu často dochází k překročení únosné míry. Zároveň tak vymáhání těchto práv podkopává občanská práva a demokratické hodnoty; místo nich chrání silné soukromé zájmy na úkol upozaďovaných zájmů jednotlivců nebo veřejnosti.“ (str. 31)

Ředitelka amerického úřadu pro autorská práva zvoní na poplach a varuje před navrženou „pseudoverzí zákona o autorském právu“

https://www.billboard.com/biz/articles/news/legal-and-management/8094974/acting-us-register-of-copyrights-sounds-alarm-over

Karyn Temple Clagget, úřadující ředitelka úřadu pro autorské právo U.S. Register of Copyrights poslala dopis adresovaný Americkému institutu práva. V dopise vyjadřuje svou obavu z projektu „reformulování“ autorského práva, který vyvolává znepokojení mezi právníky z kruhů médií.

Americký institut práva je stoletý nezávislý orgán, který píše a vydává odborné publikace, a to včetně tzv. reformulačních dodatků. Tyto knihy shrnují a vysvětlují rozhodnutí soudů v různých státech a jsou tak určeny jako vodítko soudcům. Ačkoliv institut nemá žádnou zákonnou pravomoc, s reformulacemi často pracují právníci a stejně tak se na ně nezřídkakdy odvolávají i soudci, tím pádem hrají dodatky ve výsledku důležitou roli při utváření rozhodnutí soudu ve Spojených státech.

Rok 2018: Americký hudební průmysl volá po změnách v autorském právu

https://www.ip-watch.org/2018/01/09/us-music-sector-calls-major-legislative-changes/

Vzhledem ke zmatku, do nějž kongres zabředl, není jasné, zdali bude některá z těchto změn aktivně prosazovaná. A to nebereme v potaz nadcházející volby. Musíme si však připustit, že společnosti hudebního průmyslu jsou dobře organizované a motivované prosazovat svůj program.

Autor výběru je Timothy Volmer z Creative Commons, který texty postuje do Google skupiny Open Policy Network https://openpolicynetwork.org/

Z angličtiny přeložila: Kateřina Vorlická (kavorlicka@gmail.com)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *